Novinky

Tisková zpráva

Asociace českých kameramanů udělí v sobotu 28. února 2009 v 19.00 h v pražském kině Lucerna již počtrnácté své ceny a to:

Zajisté jste v poslední době (během roku 2008) zaznamenali překvapivý fakt, že Česká televize zakázala natáčení v progresivním módu. To se týká hlavně všech dokumentárních filmů natáčených kamerami ve formátu HDV, ale i například hraných snímků natáčených ve formátu HDCAM. Nenašli jsme žádné pracovní materiály vydané ČT, které by toto rozhodnutí vysvětlovaly. Asociace českých kameramanů písemně vyzvala ředitele výroby ČT pana Václava Myslíka, aby svolal technologickou schůzku mezi kameramany AČK a kompetentními pracovníky ČT. Zde chce AČK požádat ČT o vysvětlení, popřípadě vydání písemného materiálu, podle kterého by se mohli kameramani a producenti filmů řídit.
Zde přinášíme vybranou část z dokumentu BBC DQ-DELIVERING QUALITY vydanou v roce 2008, ve kterém jsou vyjmenovány formáty a kvalitativní parametry primárních videozáznamů přijímaných pro výrobu TV pořadů. Formát HDV je zde uveden jako jeden z možných, stejně tak progresivní mód jako standard vhodný pro TV výrobu.

BBC DQ-DELIVERING QUALITY – kapitola 2.

Standard Definition and 35mm Film
2.1. Standard definition
The following formats are considered to be standard definition:
o All standard definition video formats
o HDV from all manufactures
o Cameras with image sensors under 1/2″
o Frame based (intra-frame) recording formats below 100Mbs
o Inter-frame based recording formats below 50Mbs
o Super16 film whether transferred to tape in high definition or not
o 35mm film transferred to or copied from standard definition tape formats
o Non linear editing codecs with bit rates below 160Mbs
o Live contributions links of less than 60Mbs (MPEG2)
o 720 line equipment with the exception of the Panasonic Varicam
AJ-HDC27 range and the Panasonic AJ-HDX900 range*
*Other 720 line equipment may be acceptable but must be discussed prior to use
2.2. 35mm Film for high definition acquisition
The following 35mm film types and stock are acceptable for high
definition acquisition providing the original negative is clean and
transferred directly to a high definition video format;
o 3 perf – any exposure index although an exposure index of 250 or less is preferred.
o 2 perf — only if a stock with an exposure index of 250 or less is used
To avoid causing problems with high definition transmission encoding
film should be well exposed and not forced more than one stop.
35mm film negative can be transferred to any high definition video
format but it is advisable to use formats that have low compression

3. Video Standards
3.1. The BBC will accept high definition programmes acquired using either of the following:
o 1920 x 1080 interlace at 25 frames a second (now called 1080i25) or
o 1920 x 1080 progressive at 25 frames a second (now called 1080p25)
3.2. Cameras that pre-filter to 1440 x 1080 are currently acceptable but this
document does not guarantee this format will always be acceptable for new high definition commissions
3.3. This document cannot be used as a guarantee that any camera using
the 720 line high definition format will always be acceptable for
acquisition of high definition programmes. It should be noted 720 line
cameras not be accepted for new commission after the acceptance of
an equivalent 1080 line camera. Contact the DQ Manager for details.
3.4. All delivered high definition master tapes must be 1080i25 (whether the
programme was acquired using 1080p25 or 1080i25). Rollers, moving
captions and DVE moves must be added in 1080i25 to prevent
unacceptable judder.
3.5. Most High Definition cameras can capture in both Interlace and
Progressive modes. It is not acceptable to add film effect to high
definition images for high definition delivery. Where film motion is a
requirement, progressive capture is the preferred method.
3.6. Technical standards are fully detailed in the following documents;
o EBU Tech 3299-E (Systems 2 & 3) „High Definition (HD) Image
Formats for Television Production
o SMPTE S274-2008 „Television – 1920 x 1080 Image Sample
Structure, Digital Representation and Digital Timing Reference
Sequences for Multiple Picture Rates“ (Revision of SMPTE 274M- 2005)
o ITU-R BT.709-5 „Parameter values for the HDTV standards for
production and international programme exchange

DNE 17.DUBNA PROBĚHLA V KAVÁRNĚ KRÁSNÝ ZTRÁTY V PRAZE 1 V RÁMCI FILMOVÉHO FESTIVALU FINÁLE PLZEŇ SLAVNOSTNÍ PREMIÉRA-KŘEST NOVÉHO ČESKÉHO BLU-RAY DISKU CELOVEČERNÍHO FILMU REŽISÉRA TOMÁŠE VORLA GYMPL

Hodnocení kvality tohoto BD disku lze provézt ze dvou hledisek. Prvním je kvalita masteringu a grafické úpravy disku, které jsou i vzhledem k vysokému obsahu různých bonusů, sound tracků, fotografií na standardně dobré úrovni. Druhé hledisko, kvality je kvalita obrazu filmu GYMPL, a ta je již diskutovatelná.

Již dobře známe onen fenomén spokojenosti s reprodukcí amatérskách formátů jako je DV, DVCAM nebo televizní DIGIBETA, kde člověk očekává nekvalitní reprodukci ve srovnání se standardem 35mm filmové kopie. Je vlastě mírně pozitivně překvapen tím, že obraz vychází o něco lépe než se původně skepticky čekalo. U formátů s vysokým rozlišením, které se přibližují kvalitě 35mm kopií jako je formát HD, tedy i Blu-ray disky, je očekávání kvality vysoké. Přichází potom nutně mírné zklamání, protože reprodukce obrazu nevychází úplně podle původních představ autorů.

Autoři filmu GYMPL, režisér Tomáš Vorel, který tvrdí, že došlo k porušení autorského zákona tím, že film je reprodukován jinak, než byl natočen a kameraman Marek Jícha, jsou s přepisem jejich filmu do BD disku nespokojeni. Marek Jícha, který se účastnil procesu převodu obrazu filmu z HD masteru do BD disku, reagoval na výsledek mirněji, protože očekával výsledek horší. S barevností filmu v BD je Jícha spokojen, kritizuje to, že obraz je výrazně světlejší a hlavně to, že nemá žádnou zrnitost. Zrnitost filmu byla uměle odstraněna z důvodů technické rušivosti při kódování do kodeků Bluray BD.

Stojí zde tedy proti sobě dva právoplatné požadavky. Požadavek autorů, po věrném přenosu kvality obrazu jejich díla na nové nosiče tak, jak byl film natočen a požadavek distributorů, po co největším prodeji těchto disků. To že BD filmu GYMPL vypadá jinak než jej autoři natočili distribuci nevadí, protože vlastně vypadá lépe, je „lesklejší“, a bude se lépe prodávat. Zrnitost dokumentární syrovosti, který dával filmu punc autentičnosti a pravdivosti, byla nahražena igelitovou čistotou, připomínající reklamní estetiku umělé líbivosti. Náš trh je natolik malý, že tento problém, to jest dokonalý převod uměleckých filmů do BD kvality, je vlastně neřešitelný. Jde o finanční hlediska, která neumožňují investovat potřebnou dávku práce na převodu filmu do BLU-RAY disků. To se samozřejmě týká rovněž přepisů starých archivních filmů, jako je Markéta Lazarová a podobně, kde komerční síla prodeje těchto titulů je ještě omezenější.

Nezbývá než doufat v nějaký zázrak v podobě státních dotací ČR pro filmovou kulturu, či z EU fondů, které by přestaly stavět supermarkery a k nim vedoucí dálnice a začaly Evropu integrovat prostřednicvím společné vědy, školství a kulturních aktivit svého rozměru. Pak možná bude moci Blu-Ray fungovat jako kvalitní kino.

Dne 3. dubna 2008 se sešlo prezidium Asociace českých kameramanů k jednání nad jediným bodem, který se týká našich webovských stránek. Prezident si vyslechl jednotlivé připomínky členů prezidia a poté celé prezídium rozhodlo takto:

V Praze dne 18. března 2008
Vážený pane ministře,
Asociace českých kameramanů Vás žádá o pomoc při uplatňování svých autorských práv ve vztahu k veřejné prezentaci filmových děl.
Technická kvalita kinoprojekcí u hraných celovečerních filmů dnes neodpovídá celosvětovým standardům. Československé státní normy byly zrušeny, avšak to neznamená, že neplatí mezinárodní standardy, které by měly být dodržovány. Nejen nově vzniklé kinosály v supermarketových multiplexech, ale také původní nově rekonstruovaná kina porušují tyto technologické standardy filmové projekce. Důvodem je argument finančního zisku, který nebere ohled na samou podstatu projekce hraného celovečerního filmu jako uměleckého autorského díla vyžadujícího korektní projekci. Finanční zisk se projevuje jako nemístné šetření nebo neochota přizpůsobit platné standardy kinoprojekcí stavebním plánům. Jde o nákup a neodbornou kompletaci kinotechniky formou nezpůsobilých levných konfigurací filmových projektorů s podžhavenými nebo poddimenzovanými projekčními světelnými zdroji, projektorů osazených nesprávnými objektivy. Dochází ke konstrukcím a architektonickým řešením multiplexových sálů nikoliv dle norem a standardů kinoprojekcí, ale dle požadavků investorů, jak umístit co největší počet minisálů i obřích sálů do jednoho účelového prostoru v supermarketovém komplexu.
Všechny tyto nesprávné postupy vedou k devastaci a likvidaci projekce uměleckých filmů, k porušování autorských práv režisérů a kameramanů těchto filmů a k destrukci vnímání světa prezentovaného filmem hlavně u mladého diváka. Proč se dnes zavádí ve školství předmět, jak vnímat audiovizuální kulturu, když ji nejsme schopni v praxi realizovat? Obří přehnané rozměry podsvíceného a neostrého obrazu s jiným poměrem stran plátna než standardním se dají srovnat například se situací, kdy by někdo odřízl z Rembrandtova obrazu z každé strany jeho část a takovýto obraz vystavil potmě ve sklepních prostorách bez náležitého osvětlení. Za takovouto expozici by následně požadoval vstupné.
Dalším v poslední době vzniklým problémem je digitalizace filmů. S vědomím, že v současné době neexistuje relevantní digitální archivační médium, tvrdíme, že digitalizace, či jakékoliv digitální restaurování filmů za účelem záchrany filmů nemá prostě smysl a je pouhou účelovou záminkou digitalizačních firem v tlaku na Národní filmový archív, aby poskytl pro takovýto účel obrazové originály. Film na originálním negativu vydrží v neporušené podobě za kvalitních archivačních podmínek až několik století. Adekvátní digitální média, která pojmou stejnou kvalitu obrazu a délku filmu, mají jen relativně krátkou životnost.
My, profesionální kameramani, Vás, pane ministře, žádáme o pomoc. Je potřeba veřejně pojmenovat problém, kterým je nedodržování autorského zákona a poškozování uměleckého díla technicky nekvalitními prezentacemi. Asociace českých kameramanů si je plně vědoma, že kameraman jako autor obrazové složky audiovizuálního díla nárokuje zcela právem odpovídající prezentaci své práce a svého tvůrčího záměru.
V poslední době dochází ze strany některých provozovatelů kin a společností zaměřených na přepisy kinematografických děl k výrazné degradaci práce kameramana a tím vlastně i jeho autorských práv. Proto se prezidium A.Č.K. rozhodlo doporučit Státnímu fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, odboru médií a audiovize Ministerstva kultury ČR, tato opatření:
1. Provozovatelé kin žádající Fond na podporu a rozvoj české kinematografie o dotaci na zlepšení vybavení kina by byli povinni současně se žádostí předložit technické osvědčení, vydané organizací (například Kinotechnikou), kterou určí Ministerstvo kultury ČR. Toto osvědčení by potvrzovalo, že parametry promítaného obrazu odpovídají standardu ANSI/SMPTE 196M-1995 revidovaného v roce 2003 (SMPTE 196M-2003), ANSI/SMPTE 195-1993. V případě, že by provozovatelé kina žádali Fond o příspěvek na obnovu promítacího zařízení, byli by povinni stejné osvědčení předložit po instalaci nového zařízení.
2. Digitální přepisy by měly odpovídat svou kvalitou a parametry vzorové (premiérové) kopii filmu, která byla vyrobena podle požadavků tvůrců, a to zejména podle zadání kameramana. A.Č.K. proto doporučuje, aby byly české filmy skenovány z duplikačního pozitivu, jehož předností je tonální vyrovnání obrazu, a tím je v podstatě zajištěna kvalita odpovídající požadavkům původních autorů. To znamená, že by digitální kopie (kromě ryze technických úprav – odstranění případných rýh a nečistot) odpovídala kvalitou i formátem obrazu plně představám původních tvůrců filmového díla. Jakékoliv „vylepšování“ obrazu zásadně odmítáme. Pro splnění těchto požadavků doporučujeme účast kameramana přepisovaného filmu nebo kameramana doporučeného Asociací českých kameramanů a zástupce Národního filmového archívu na digitalizaci filmu.

Josef Hanuš Jiří Myslík Marek Jícha
prezident A.Č.K. viceprezident A.Č.K. člen Prezídia A.Č.K.

Vážený pan Mgr. Václav Jehlička
ministr kultury ČR
Maltézské náměstí 1 118 11 Praha 1

Na vědomí: Helena Fraňková
ředitelka odboru médií a audiovize MK ČR

Kateřina Besserová
vedoucí oddělení kinematografie MK ČR

Státní fond ČR pro podporu a rozvoj kinematografie