SMUTNÁ ZPRÁVA PRO VŠECHNY ČESKÉ KAMERAMANY – FLB KONČÍ SVOJI ČINNOST


Ano Vážení kolegové, je to tak. Filmová laboratoř Barrandov ukončila v červenci 2014 definitivně svoji činnost – zpracování filmového materiálu.
Asociace českých kameramanů děkuje všem jejím pracovníkům, kteří za uplynulé období exitence této laboratoře udělaly pro český film opravdu VELKÝ KUS PRÁCE.
Děkujeme AČK

INFORMACE K ROZHODNUTÍ PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI BARRANDOV STUDIO A.S. O ÚTLUMU ČINNOSTI ODBORU FILMOVÉ LABORATOŘE K 30. ČERVNU 2014.
Společnost Barrandov Studio a.s. několik let usilovala o udržení technologie, o jejíž využití v současné době ztrácejí zájem jak zahraniční producenti využívající služeb naší společnosti, tak čeští filmoví výrobci.
Již několik let klesají rovněž objemy zakázek na filmovém materiálu v komerční audiovizuální tvorbě. Velkokapacitně strukturované pracoviště filmových laboratoří na Barrandově pro letošní rok nezískalo jedinou celovečerní zakázku a jeho provoz tím zásadně ovlivňuje hospodářské výsledky celé společnosti.
Technologický pokrok byl pro společnost Barrandov Studio a.s. vždy inspirací. Studia na Barrandově se v celé své historii držela na špici vývoje audiovizuálních služeb a s nimi spjatých technologií. Proto se stále soustředíme na úzké partnerství s předními dodavateli filmové techniky a postprodukčních služeb v ČR, z nichž někteří mají zázemí přímo v areálu studií. Portfolio postprodukčních služeb na Barrandově doplňují i dabingová studia.

TISKOVÁ ZPRÁVA FITES A AČK O NARODNÍCH KULTURNÍCH PAMÁTKÁCH

Tisková zpráva
Českého filmového a televizního svazu FITES, z.s., AČK, AFS k FITES PARTY.
10. července 2014
Na terase hotelu Thermal se 8.7.2014 v 15,00 hod. v rámci 49. MFF KV uskutečnila tradiční FITES PARTY 2014, tentokrát ve spolupráci FITES s Asociací českých kameramanů – AČK , Asociací filmových střihačů a střihaček (A.F.S.) a s Nadací české bijáky .
1/ V úvodu režisér Martin Vadas, předseda FITES, připomněl, že před dvěma dny ve Spojených státech amerických zemřel filmař českého původu Petr Nýdrle (* 16.11.1954 – † 6.7.2014) nejtalentovanější student FAMU druhé poloviny 70. let minulého století, režisér, kameraman a producent, bytostný filmař s osobitým pohledem na věc, který žil v Hollywoodu a uspěl v mimořádné konkurenci i v USA jako málokterý český exulant. Předseda FITES vyjádřil radost nad tím, že mohl být jeho spolužákem nejen ve „školičce“ profesora Jána Šmoka, ale v průběhu studia Filmové a televizní fakulty AMU v Praze (FAMU 1974-1981) i jeho spolupracovníkem. Petr Nýdrle po roce 1989 býval častým návštěvníkem MFF v Karlových Varech a v roce 2011 se zde uskutečnila obnovená premiéra celovečerního hraného filmu Evžen mezi námi, který komunisté v socialistickém Československu po jeho obhájení jako absolventské práce na FAMU na deset let zavřeli do trezoru, což bylo hlavní příčinou jeho odchodu do zahraničí. Návštěvníci FITES PARTY k uctění památky Petra Nýdrleho drželi minutu ticha. Čest jeho památce!
2/ Poté Martin Vadas informoval přítomné o odeslání „Otevřené výzvy Českého filmového a televizního svazu FITES, z.s., Asociace režisérů a scénáristů — ARAS a Asociace českých kameramanů — AČK představitelům České republiky: Za svobodu ukrajinského režiséra Olega Sencova, vězněného v Moskvě. Za zachování celistvosti Ukrajiny.“ představitelům České republiky. Výzvu za uvedené organizace podepsali Prof . MgA. Marek Jícha, president AČK, MgA. Miroslav Adamec, předseda ARAS (v zast. Nataša Slavíková, členka Rady ARAS) a Mgr. Martin Vadas, předseda FITES. K výzvě se připojili: spisovatel Jiří Stránský, bývalý politický vězeň, bývalý předseda PEN klubu a člen výkonného výboru PEN klubu, Jiří Dědeček, předseda PEN klubu, Ing. Libuše Ludvíková předsedkyně Společnosti přátel PEN klubu a další vyjadřují podporu na sociálních sítích.
3/ Pak prof.MgA. Marek Jícha, president AČK, představil hlavní téma setkání filmařů, kterým bylo restaurování archivních filmů a digitalizace. Seznámil přítomné s iniciativou AČK , s kterou se rozhodla oslovit celou odbornou filmovou a televizní veřejnost. Jde o návrh obrátit se na ministra kultury, aby zadal Národnímu filmovému archivu úkol připravit a registrovat 200 nejlepších vybraných českých filmů do statutu Národních kulturních památek. Účastníci FITES PARTY tuto kameramanskou iniciativu vesměs podpořili a VV FITES se jí bude zabývat na nejbližším zasedání. Filmaři hodlají vypracovat společný text, který by byl předložen jako podnět široké odborné filmové veřejnosti a ministru kultury ČR.
Marek Jícha upozornil, že prohlášení kvalitních českých filmů za národní kulturní památky, by prospělo zařazení filmového umění a slavných českých filmů mezi ostatní kulturní klenoty v majetku Českého státu. Filmové umění si vzhledem k tomu, jakou měrou proslavilo české umění na celém světě, takovou pozornost a péči jistě zaslouží.
Prezident Asociace českých kameramanů Marek Jícha dále uvedl: „Stejně je důležité, aby restaurování českých filmů neprobíhalo mimo území České republiky. České filmy vznikaly jistou dobu ve specifické situaci východoevropského komunistického bloku, kdy nemohly být dodržovány optimální výrobní technologie. V tzv. „ORWO regionu“, tedy na území, kde se musel používat východoněmecký filmový materiál ORWO, vyráběný ve Wolfenu. Čeští a slovenští kameramani byli nuceni používat nestandardní postupy, aby dospěli k výsledkům, které by byly po výrazové stránce srovnatelné se západní produkcí používající kvalitní materiál KODAK. Tyto pracovní postupy a kameramanské know-how jsou zcela originální, jsou nyní předmětem ještě nedokončeného výzkumu NAKI a zcela neznámé v zahraničí. Lze si jen těžko představit, že by se digitalizace československých filmových skvostů neúčastnili odborníci z řad Asociace českých kameramanů nebo experti — restaurátoři z řad českých zvukových mistrů. Dosavadní výsledky digitalizace filmů Markéta Lazarová, Hoří má panenko, Všichni dobří rodáci a Ostře sledované vlaky dokládají, že v České republice si umíme digitalizovat filmy v nejvyšší kvalitě s využitím dovedností našich odborníků“.
Martin Vadas připomněl, že v rámci 49. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Asociace českých kameramanů – AČK ve spolupráci se svými partnery uspořádala 5. července 2014 v sálu „B“ odborný Master Class prof. Jaromíra Šofra, který názorným způsobem představil problematiku restaurování a digitalizace. Tam kameraman Šofr zasvěceně komentoval promítané ukázky nekvalitních digitalizací filmů režiséra Jiřího Menzela, Konec starých časů, Postřižiny a Rozmarné léto. Poukázal na skutečnost, že některé „digitalizace“ byly v minulých obdobích provedeny nekvalitně, neodborně, v nevhodném formátu a bez dohledu a souhlasu jejich autorů. Prof. Jaromír Šofr na FITES PARTY zdůraznil nutnost tento nedobrý stav digitálního zpřístupňování českých filmů změnit.
O situaci digitalizace na Slovensku hovořil Mgr. Štefan Vraštiak, filmový historik a předseda Slovenského filmového zväzu .
Promluvil zde i ing. Petr Šikoš, předseda správní rady Nadace české bijáky , která financovala dosavadní restaurování a digitalizaci českých filmů. Zdůraznil, že „není účelné digitalizovat rychle a za každou cenu v co největším počtu, ale důležitost spatřuje v koncentrování se na kvalitu a zapojení veřejnosti — Národ sobě!
Režisér Martin Vadas, předseda Českého filmového a televizního svazu FITES, položil opakovaně se vracející otázku: Co je film? „Ptejme se, zda je odpovědné při dnešních technologických možnostech vydávat za film i takové zhůvěřilosti, jejichž ukázky jsme na Master Class Jaromíra Šofra mohli shlédnout jako příklady nevhodných „digitalizací“ šířených na různých nosičích, dokonce bez autorizace žijících autorů. Vnímání takových „produktů“ dnešní mladou generací je často negativní a na hony vzdálené od prožitku filmového diváka v premiérových kinech v době vzniku těchto filmů.“ Martin Vadas upozornil na nebezpečí diskreditace „filmu“ u diváků, kteří si často neuvědomují, že dnes v televizi, na internetu i ve školách a jinde se nedívají na film, ale často na pouhé „informativní náhledy“ rozličné úrovně a formátů Betacam, HD, VHS, DVD apod., které jsou často daleko pod úrovní původního 35 mm filmu a s kvalitou plnohodnotného zážitku filmového představení mají jen málo společného. „Takovou „digitalizaci“ ve spojení se slůvkem „film“ by mohli diváci právem považovat za jistý druh podvodu, který je na nich páchán a mohl by pohřbít kouzlo a přitažlivost kinematografie jako takové. Je jen otázkou času, kdy i právní stát bude — podobně jako např. auta s přetočeným tachometrem — hodnotit takové výrobky jako podvod.“
V následné diskusi prof.Jaromír Šofr odmítl argument některých kruhů z NFA, které tvrdí, že „autory nelze připustit k digitálnímu restaurování jejich filmů, neboť mají tendenci si svůj filmový obraz po padesáti letech „vylepšovat“.“ Prof.Šofr zdůraznil, že kameramani mají dnes vzdělání, znalosti, dovednosti a uměleckou profesionální praxi, ve které pracují dnes a denně na světlotonálním řešení filmového obrazu a jeho vyrovnání v rámci zachování kontinuity obrazového vyprávění a tuto způsobilost jsou připraveni uplatnit i v rámci restaurování filmů. Poukaz na „vylepšování“ je nepochopením těchto principů.
Podporu digitalizační metodě za přítomnosti autorů vyjádřili v diskusi režisér Ivan Fíla, střihač Matouš Outrata, místopředseda Asociace filmových střihačů a střihaček (A.F.S.) a další.
Situaci digitalizace v Německu účastníkům FITES PARTY popsali Ulrich a Erika Gregorovi z Berlína. Oslovil je moderátor Václav Čapek, člen výkonného výboru FITES. S překladem z němčiny pohotově vypomohl Ivan Fíla.
Profesoři FAMU Marek Jícha a Jaromír Šofr připomněli, že výzkum NAKI AMU/NFA byl otevřen v roce 2013 a má za sebou již jeden a půl roku plodné práce. Výzkumný tým pracuje na objednávku a pro potřeby Ministerstva kultury České republiky a přináší již první výsledky. Jednou takovou metodickou ukázkou bylo zrestaurování filmu Ostře sledované vlaky oskarového režiséra Jiřího Menzela, která byla předvedena 5. července 2014 pod patronátem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, kde se konala slavnostní premiéra nově zrestaurované digitální kopie filmu Ostře sledované vlaky před plně obsazeným sálem se 1400 diváky. Projekce byla důkazem, že kvalitní digitalizací, v rozlišení 4K vyrobenou pod dohlednem profesních autorských asociací, můžeme i v České republice nastavit laťku filmového restaurování. A posunout ji na světovou úroveň.
Způsob práce restaurátorů, který vede k takovým výsledkům, se jmenuje Metoda digitálně restaurovaného autorizátu – DRA. Film Ostře sledované vlaky byl prvním restaurovaným filmem, který splňuje všechna přísná kritéria DRA digitalizace. Po dokončení výzkumného projektu bude možné takto digitalizované filmy certifikovat a uznat tak novou digitální podobu filmů jako jejich nový originální zdroj. Takový způsob převodu filmového obrazu z filmových 35mm pásů je nutností, vzhledem k tomu, že dnes jsou již téměř všechny kinosály vybaveny digitálními projektory. Nedošlo-li by k poctivé digitalizaci vybraných filmů, staly by se nejlepší české filmy pro nové generace diváků kulturními statky zcela neznámými.
Počasí i nálady účastníků FITES PARTY 2014 byly vlídné, vlhkost vzduchu i teplota nápojů přiměřené.
www.fites.cz

PREMISY MASTER CLASSU JAROMÍRA ŠOFRA Z 49. MFF KARLOVY VARY

PREMISY MASTER CLASS(u) JAROMÍRA ŠOFRA:__
1)_
Pro digitální restaurování filmů do původní autory vytvořené podoby nelze uplatňovat jen metody založené na pouhých technických postupech.__
2)_
Na pracovišti hypotetického filmového restaurátora nemůže chybět osoba transformující hodnoty originálního negativu do pozitivního obrazu způsobem, který je profesně totožný s rutinním i tvůrčím postupem invenčního profesionálního kameramana. Kdo to má být, žije-li kameraman, autor obrazu daného filmu? A kdo to má být, jestliže tento autor již nežije?__
3)_
Nástroj digitalizace ve službách restaurování kulturního filmového dědictví je mocný a nabízí dříve netušené možnosti. Restaurování tímto způsobem nesmí být za žádných okolností krokem zpět, ústupem od kvalit, jichž bylo dosaženo stoletým vývojem analogové fotochemické filmové fotografie a tvůrčím vkladem kameramana.__
4)_
Vlastní podstatou restaurování je znovuzrození původního autorského obrazového konceptu pro novou digitální existenci díla. Nalézání původního konceptu filmového obrazu nemá nic společného s čistě technickým a někdy i pejorativním pojmem „čištění filmu“.__
5)_
Obavy z takzvaného „vylepšování filmu“ je mylnou námitkou již z toho důvodu, že originální negativ filmu je digitálním skenerem „vnímán“ jinak, než dřívější pozitivní surovinou a zpracováním ve filmové laboratoři. Poněvadž negativ je nosičem autorské vůle kameramana, autorská vůle se pomocí digitálního skeneru právem dostává nově ke slovu.__
6)_
Po vymizení obrazového konceptu pouhým stárnutím a opotřebením filmové kopie už není a nebude co napodobovat. Takto degradovaná kopie se stává bezcennou informací o filmu z hlediska obrazového a zvukového konceptu. Zůstává pouze částečnou informací o hereckých osobnostech a základech dějové struktury. Ztráta obrazového konceptu se dále dotýká i střihové skladby a tím pádem i hodnot režisérovy práce.
7)
Etika práce kameramana spočívá v nepodléhání předstíranému odbornictví. Řeč o úsilí o zachování autenticity filmového díla, bez návodu jak na to, je předstíraným odbornictvím.

TISKOVÁ ZPRÁVA O MASTER CLASSU JAROMÍRA ŠOFRA 5.7.2014

V rámci 49. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Asociace českých kameramanů – AČK ve spolupráci se svými partnery uspořádala dne 5. července 2014 v sálu „B“ hotelu Thermal odborný Master Class prof. Jaromíra Šofra, který názorným způsobem představil téma digitalizace a zasvěceně komentoval promítání ukázek nekvalitních digitalizací filmů režiséra Jiřího Menzela, Konec starých časů, Postřižiny a Rozmarné léto. Poukázal na skutečnost, že tyto digitalizace byly v minulých obdobích provedeny nekvalitně, neodborně a bez dohledu a souhlasu jejich autorů. Prof. Jaromír Šofr připomněl nutnost tento nedobrý stav digitálního zpřístupňování českých filmů změnit. A dále touto nešťastnou cestou nepokračovat. Spolu s prof.Markem Jíchou, kolegou kameramanem a vedoucím výzkumného týmu NAKI AMU/NFA (národní kulturní identity) presentovali výzkumný projekt, který slouží vypracování metodik digitalizace národního filmového fondu. Akce se zúčastnil i ing. Petr Šikoš z Nadace české bijáky, která financuje dosavadní restaurování a digitalizace českých filmů, Ivo Marák, technolog postprodukční společnosti UPP Universal Postproduction Partners, ing. Jaroslav Sládek, technolog České televize, a vystoupení uzavřela presentace Pavla Rejholce, zvukového restaurátora ze společnosti SOUNDSQUARE, ve které zmínil problematiku restaurování zvukové složky historických filmů.
Pohled Rady Státního fondu kinematografie představil Bc. Petr Vítek — předseda Rady.
Režisér Martin Vadas, předseda Českého filového a televizního svazu FITES v závěru zmínil stále aktuální nutnost hledání odpovědi na otázku, co je film: „Zda je odpovědné při dnešních technologických možnostech vydávat za film i takové zhůvěřilosti, jejichž ukázky jsme zde mohli shlédnout jako příklady nevhodných „digitalizací“ šířených na různých nosičích, dokonce bez autorizace žijících autorů. Vnímání takových „produktů“ je na hony vzdálené od prožitku filmového diváka v premiérových kinech v době vzniku těchto filmů.“ Martin Vadas upozornil na nebezpečí diskreditace „filmu“ u diváků, kteří míhání podivných parazitních stínů na obrazovkách by mohli právem považovat za jistý druh podvodu, který je na nich páchán a mohl by pohřbít kouzlo a přitažlivost kinematografie jako takové. Je jen otázkou času, kdy i právní stát bude — podobně jako auta s přetočeným tachometrem — hodnotit takové výrobky jako podvod.
Jaromír Šofr připomněl: „Výzkum NAKI AMU/NFA byl otevřen v roce 2013 a má za sebou již jeden a půl roku plodné práce. Na schůzce s ministrem kultury Mgr. Danilelem Hermanem jsem pana ministra informoval o tom, že tento tým pracuje na objednávku a pro potřeby Ministerstva kultury České republiky a přináší již první výsledky v podobě dalšího úspěšně zrestaurovaného filmu Ostře sledované vlaky, který byl vyroben podle metody DRA, tedy kvalitněji a levněji. Pracovala na něm vedle restaurátorů z NFA také skupina expertů, které jsem přizval z Asociace českých kameramanů já, tedy mých kolegů kameramanů, kteří restaurování filmů rozumějí“.
Téhož dne 5. července 2014 proběhla pod patronátem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech slavnostní premiéra nově zrestaurované digitální kopie filmu Ostře sledované vlaky. Projekce byla důkazem, že kvalitní digitalitací v rozlišení 4K vyrobená pod dohlednem profesních autorských asociací, může i v České republice nastavit laťku filmového restaurování. A posunout ji na světovou úroveň. Způsob práce restaurátorů, který vede k takovým výsledkům se jmenuje Metoda digitálně restaurovaného autorizátu – DRA. Film Ostře sledované vlaky byl prvním zrestaurovaným filmem, který splňuje všechna přísná kritéria DRA digitalizace. Po dokončení výzkumného projektu bude možné výsledné digitalizované filmy certifikovat a uznat tak novou digitální podobu filmů jako jejich nový originální zdroj. Takový způsob převodu filmového obrazu z filmových 35mm pásů je nutností, vzhledem k tomu, že dnes jsou již téměř všechny kinosály vybaveny digitálními projektory. Nedošlo-li by k digitalizaci, staly by se nejlepší české filmy pro nové generace diváků tituly zcela neznámými.
Asociace českých kameramanů přináší na FITES PARTY, která se uskuteční na Terase hotelu Thermal 8.7.2014 v 15,00 hod. iniciativu, kterou oslovila celou odbornou filmovou a televizní veřejnost. Jde o návrh obrátit se na ministra kultury, aby zadal Národnímu filmového archivu úkol připravit a registrovat 2OO nejlepších vybraných českých filmů do statutu Národních kulturních památek. Účastníci FITES PARTY tuto kameramanskou iniciativu podpořili a hodlají vypracovat společný plán, který by byl předložen jako žádost celé odborné filmové veřejnosti ministru kultury. Prohlášení kvalitních českých filmů za národní kulturní památky, by prospělo zařazení filmového umění a slavných českých filmů mezi ostatní kulturní klenoty v majetku Českého státu. Filmové umění si vzhledem k tomu, jakou mírou proslavilo české umění na celém světě, takovou pozornost a péči jistě zaslouží.
Prezident Asociace českých kameramanů Marek Jícha uvádí: „Stejně je důležité, aby restaurování českých filmů neprobíhalo mimo úzení České republiky. České filmy vznikaly jistou dobu ve specifické situaci východoevropského komunistického bloku, kdy nemohly být dodržovány předepsané výrobní technolgie. V tzv. „ORWO regionu“, tedy na území, kde se musel používat východoněmecký filmový materiál ORWO, vyráběný ve Wolfenu. Čeští a slovenští kameramani byli nuceni používat nestandardní postupy, aby dospěli k výseldkům, které by byly srovnatelné se západní produkcí používající kvalitní materiál KODAK. Tyto pracovní postupy a kameramanské know-how jsou zcela originální, jsou předmětem ještě nedokončeného výzkumu NAKI a zcela neznámé v zahraničí. Lze si jen těžko představit, že by se digitalizace těchto filmových skvostů neúčastnili odborníci z řad Asociace českých kameramanů nebo experti — restaurátoři z řad českých zvukových mistrů. Dosavadní výsledky digitalizace filmů Marketa Lazarová, Hoří má panenko, Všichni dobří rodáci a Ostře sledované vlaky dokládají, že v České republice si umíme digitalizovat filmy v nejvyšší kvalitě s využitím dovedností našich odborníků“.