Novinky

Publikováno

VERNISÁŽ KNIHY ŽIVÝ FILM – DIGITALIZACE FILMU METODOU DRA

Na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech dne 2. července 2016 v rámci FITES Party konané od 16:00 hodin na terase Hotelu Thermal proběhla vernisáž knihy Živý film — Digitalizace filmu metodou DRA. Vydavatelem knihy je výzkumný projekt NAKI Akademie múzických umění v Praze.
Její slavnostní křest provedli zástupci autorského kolektivu výzkumníků projektu Digitalizace národního filmového fondu Programu národní kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury České republiky pánové prof. Jaromír Šofr a prof. Marek Jícha společně s nakladatelem knihy Lepton Studio panem Vojtěchem Hyťhou.
Kniha bude k dispozici od srpna v prodejnách dobrých knihkupců. Jde o významnou teoretickou práci o digitalizaci filmů a rovněž o filmu jako takovém. Kniha je určena široké odborné veřejnosti, filmařům, producentům, filmovým teoretickům i historikům a dalším pracovníkům věnujícím se zpřístupněňování filmového kulturního dědictví. Asociace českých kameramanů doporučuje svým členům tuto knihu k jejich pozornosti.



foto: Josef Bernardo Jícha

Publikováno

RECENZE DIGITÁLNĚ RESTAUROVANÉHO FILMU IKARIE XB 1

Posouzení digitalizovaného a restaurovaného filmového díla „Ikarie XB 1“.
Po shlédnutí premiérové projekce digitální podoby cinemascopického filmu „Ikarie XB 1“ v kině „Světozor“ dne 16. června 2016 lze konstatovat, že výsledek je možné považovat za zdařilý a na požadované technologické úrovni. Je patrné, že se vedení NFA do jisté míry poučilo z problematických digitalizací a restaurování. V případě „Ikarie XB 1“ můžeme zaznamenat respektování a využívání některých doporučených postupů projektu NAKI — např. skenování z originálního negativu ve 4K. Pokud ale budeme hodnotit digitalizovanou podobu podrobněji, pak stanovisko nebude zcela bez výhrad. Především je třeba se z mnoha příčin zabývat fotografickými parametry autorské práce kameramana Jana Kališe v kontextu obrazového zadání daného scénářem — nutno říci, že v mnoha směrech výjimečné. Náročné z hlediska žánru sci-fi, ale zároveň – a v tom je ten zásadní paradox – ve své podstatě do značné míry v realizaci zjednodušené. Nikoliv ovšem z důvodů, že např. jde o film černobílý. Ten sice představuje na první pohled zredukovaný komplex obrazových problémů, než je film barevný, (samozřejmě dimenze problematiky barevné technologie je zcela v jiné rovině) ale právě jen na první pohled. Z mnoha možných příkladů uveďme díla jako „Krakatit“, „Obchod na korze“, „Vlčí jáma“ či „Ucho“. Zde nemůžeme nevnímat velkou rozmanitost obrazových úkolů, kdy scénáře předkládaly kameramanům herecké akce v nejrůznějších atmosférách exteriérových motivů, reálů a ateliérových scén. To vše znamenalo pro autory obrazu hledat často velmi sofistikovaná řešení již při přípravě a hlavně pak při vlastní realizaci filmu. Udržet stanovenou jednotu obrazové koncepce — tedy názoru, který umí sdělit a podpořit scénáristický záměr — to vždy bylo a stále je zásadní hledisko pro nejbližšího spolupracovníka režiséra, kameramana. A jak je to v případě „Ikarie XB 1“ ? Můžeme konstatovat, že pokud jde o problematiku filmového obrazu, jedná se o dílo značně ojedinělé. Pokud pomineme několik záběrů do vesmírného prostoru, pak podstatnou část dějů představují scény v jedné, byť členité ateliérové dekoraci. Samozřejmě pro kameramana s řadou náročných obrazových úkolů nejen s hlediska světlotonálních řešení, ale i po stránce pohybově vizuální podoby záběrů. Ovšem pozor — jsme fyzicky stále v jednom ateliéru, se stejným lampovým parkem i kamerovou technikou. A především v tomto případě s autorem obrazu — právem velmi respektovaným Janem Kališem. Tento kameraman, profesor a dlouholetý šéf katedry filmového a televizního obrazu, mimo svého výtvarného citu vynikal (a bylo to všeobecně známo) zcela výjimečnými znalostmi a schopnostmi v oblasti exponometrie. To uměl naprosto suverénně využívat nejen při realizaci jednotlivých záběrů, ale především v rámci koncepce celých scén, či obrazů. Zvláště při realizaci tohoto černobílého filmu zajistil mj. svojí precisní činností nepochybně zcela nadstandardní fotografickou úroveň originálního negativu. Je logické, že v tomto ojedinělém případě nebylo zase až tak složité po jeho naskenování nalézt odpovídající fotografickou podobu pozitivního obrazu. S jistou nadsázkou můžeme předpokládat existenci poměrně a nadstandardně „vyrovnaného“ originální negativu. Tím je jasné, proč digitalizaci a restaurování filmového díla „Ikarie XB 1“ můžeme vnímat do jisté míry jako zjednodušené, či relativně méně náročné. Ale tím není nutné zpochybňovat jinak vcelku velmi dobrou úroveň výsledku. Nicméně z profesionálního hlediska je zřetelné, že eventuelní účast kameramanské expertní skupiny, pracující podle metody DRA, by mohla některé obrazové drobné prohřešky např. v kontrastu a nasycení černé, v nastavení neutrálního podání černobílé škály a odstranění nažloutlosti podtitulků, povýšit ve vyšší autorizovanou kvalitu. Pokud jde o zvukovou stránku – dojem z mnoha důvodů nebyl zcela příznivý a na místě by bylo posouzení odborným restaurátorem zvuku Pavlem Rejholcem.
Mgr. Jiří Šimunek, filmový kameraman.
Člen výzkumného týmu NAKI AMU – Metodiky digitalizace národního filmového fondu

Publikováno

RECENZE DIGITALIZOVANÉHO FILMU DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK

Hodnocení digitální verze NFA filmu Dobrý voják Švejk
Ing. Jiří Folvarčný
Předvedení bylo uskutečněno 17. 4. 2016 v kině Vltava v Kralupech nad Vltavou. O promítacím a zvukovém zařízení kina a jeho technickém stavu nebyly uvedeny žádné relevantní informace a nebyly známy ani přítomným pracovníkům NFA kromě skutečnosti, že zařízení Barco 2K z Belgie bylo nedávno kalibrováno.
Proto je toto hodnocení pouze informativní. Pro objektivně reprezentativní hodnocení DCP je nezbytně nutné předvedení na zařízení, které odpovídá technickému systému digitalizace DCP 4K a je seřízeno objektivními měřícími postupy pomocí speciálních měřících signálů pro obrazovou a zvukovou reprodukci v akusticky vyhovujícím hledišti kina podle ON735251 „Kina“, platné od 1. 4. 1977 včetně změn a.) a b.) z roku 1979, a podle ČSN 730527 „Prostory pro kulturní účely“, stať „Kina pro monofonní, stereofonní a Dolby reprodukci zvuku“.
Pro hodnocení byla použita analogická kriteria používaná Komisí pro hodnocení technické kvality československých filmů takto:
OBRAZ:
1. Vyrovnanost barevná a hustotní (jasová)
2. Sytost a gradace
3. Ostrost
4. Čistota práce
5. Triková technika (technické přechody, prolínačky, zatmívačky, roztmívačky)
6. Cizojazyčné dialogové, úvodní a koncové titulky
ZVUK:
1. Srozumitelnost
2. Kmitočtový průběh
3. Odstup signál/šum záznamu
4. Zkreslení nelineární-tvarové, lineární-kmitočtové
5. Náprava vad analogového záznamu
OBRAZ
1. Barevné hustotní vyrovnání záběrů je velmi dobré. V celé délce filmu převládá jednotné oranžové zabarvení vedoucí k uniformitě barevného podání pleťových odstínů jednotlivých herců. Mohlo být způsobeno vlivem seřízení promítacího digitálního zařízení. Uvedené vady se na fotografiích v dětském pexesu, rozdávaném při předvádění v kině Vltava, nevyskytují. Viz příloha.
2. Sytost je rovněž velmi dobrá. Gradace je snížena — chybí hlubší stíny a vyšší jasy obrazu.
3. Ostrost je velmi rušivě snížena na kvalitu obrazu 16 mm filmové kopie, což způsobilo ztrátu rozlišení jemných detailů v celé délce filmu, neboť ke snímání na negativ byly použity objektivy špičkové světové kvality „Cooke Speed“ britské firmy Taylor & Hobson.
4. Čistota práce je velmi dobrá, včetně odstranění všech nečistot a poškození povrchových ploch (zarýhování) z originálního negativu obrazu, avšak vlivem vad popsaných v bodě 3.) tak nemuselo být zřetelně patrné!
5. Triková technika: velmi rušivě působí falešné stíračky v podobě šikmých dvousměrných oboustranných černých pruhů použité v technických přechodech v místech ostrého střihu. Černé pásy jsou ohraničeny rušivými členitými bílými pruhy, jelikož při skenování zřejmě došlo na hranách odstraněné emulzní vrstvy k vytvoření stínů. Skutečnost, že při zpracování digitálního signálu obrazu nebyly odstraněny, se zdá nepochopitelná. V původní analogové verzi se tato vada digitalizace téměř nevyskytuje.
6. Ve scéně s kradeným psem, odehrávající se u pražského Rudolfina, byl termín „důstojník“ chybně přeložen jako „voják“, patrně z neznalosti překladatele, takže následující dialog postrádá v anglické verzi smysl. Titulková listina filmu měla být odborně korigována!
ZVUK
1. Srozumitelnost slovní je narušena lineárním kmitočtovým zkreslením působícím snížením zřetelnosti souhlásek ve vysokých kmitočtech /s, c, z/. Také tato vada mohla být způsobena vlivem neseřízení zvukového zařízení kina.
2. Kmitočtový rozsah je ve vysokých kmitočtech omezený v celé délce filmu. V záznamu dechové hudby, zejména v úvodu filmu, působí rušivě chybějící hluboké tóny tuby (v obrazu jsou viditelné tři neslyšné). Oprava této vady je dost jednoduchá při masteringu digi verze.
3. Odstup signál/šum pozadí optického záznamu zvuku je poslechově vyhovující, snad způsobený vadami v bodech 1. a 2. To eventuelně umožňuje podstatné zlepšení zdůrazněním vysokých a nízkých kmitočtů v digitální verzi zvukového záznamu. Digitální remastering a úpravy analogového záznamu zvuku vyžadují poslechové podmínky jako při původní mixáži v sále, odpovídající požadavkům na akustiku stanovených v ČSN 730526 „Akustika ve studiích pro zpracování a kontrolu zvukových záznamů“. Pouze v takových akustických podmínkách poslechu jsou slyšitelné vady a možná jejich náprava. Poslechem v malých místnostech zvukových režií nejsou nutné korekce zejména vad v dialozích poznatelné.
4. Zkreslení místy, zejména v 1. části filmu, zřetelně silně chrčivé tvarové-nelineární zkreslení sykavek vlivem nekompenzování usměrňovacího jevu způsobené zřejmě vadnou hustotou optické zvukové stopy záznamu ve zvukové analogové kopii, použité pro digitalizaci. Nejde o vadu digitalizace, nýbrž analogové kopie (blíže viz Oborová encyklopedie „Film a filmová technika“, str. 335, stať „Zpracování laboratorní fotografického /optického/ záznamu zvuku“, SNTL 1974, Praha). Tato problematika bývá v některých současných filmových laboratořích z neznalosti senzitometrie a denzitometrie fotografického záznamu zvuku zanedbána, zatímco v produktech digitalizace špičkových světových firem (např. společnosti DTS Lowry Digital Images) se tyto vady u více než stovky titulů od počátků fotografického záznamu zvuku ve filmu od 30. let vůbec nevyskytují.
ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ:
Je žádoucí před digitalizací filmů let 1956-1970 (eventuálně 1971) vyhledat hodnotící protokoly Komise pro posuzování technické kvality čs. filmů, (pokud se zachovaly v archívu NFA), neboť: řada technických vad je dnes v procesu digitalizace a úprav analogového záznamu nejen zvuku, ale i obrazu částečně či úplně odstranitelná, aby tak technické nedostatky nerušily vnímání obsahu i formy filmového díla.Jako příklady mohou opět sloužit výsledky digitalizace jak obrazu, tak zvuku již výše uvedené americké společnosti DTS Lowry Digital Images, např. prezentované v bonusu filmu „Dr. No“ jak v DVD, tak v BD verzi.
Příloha 1x: Pexeso z fotografií scén filmu „Dobrý voják Švejk — Poslušně hlásím“.
V Praze 4. 5. 2016 Ing. Jiří Folvarčný
Ing. Jiří Folvarčný je nezávislý expert v audiovozi

Publikováno

KULATÝ STŮL MINISTRA KULTURY DANIELA HERMANA II

Pan ministr kultury České republiky Daniel Herman uspořádal v nově upraveném kině Pilotů v Praze 10, Vršovicích dne 1. června 2016 již v pořadí druhý kulatý stůl o digitalizaci národního filmového fondu. První kolo kulatého stolu, konané 29. března 2016 v budově ministerstva kultury na Maltézském náměstí 1, v Praze 1 bylo uzavřené pro odbornou veřejnost a profesní asociace činné v audiovizi. Účastníky byli pouze NFA, SFK, výzkum AMU, režiséři Jiří Menzel a Petr Václav a ministr kultury pan Daniel Herman. Došlo k dohodě, že se zápis z tohoto kulatého stolu nebude medializovat, že se zúčastněné strany zdrží vzájemných útoků a že budou dále jednat pouze na odborné úrovni s cílem hledat společné východisko z dané krizové situace. Ministr kultury projevil zájem uspořádat v dohledné době druhý kulatý stůl, kam by byli přizváni zahraniční hosté, zainteresované profesní asociace a sdružení, aby se znovu otevřela tentokráte již širší odborná debata na téma digitalizace.

Pokračovat ve čtení „KULATÝ STŮL MINISTRA KULTURY DANIELA HERMANA II“
Publikováno

NFA OBCHÁZÍ DOHODU OD KULATÉHO STOLU

29. dubna 2016 proběhl na Ministerstvu kultury ČR uzavřený kulatý stůl pod vedením ministra Daniela Hermana na téma filmaři kritizované digitalizace. Pan ministr zde vyzval zúčastněné strany, které zastávají různé názory, ke zdrženlivosti. Spor o způsob digitalizace národního filmového fondu, rozpoutal Michal Bregant, generální ředitel NFA, nařčením českých filmových autorů, že mají pošetilý záměr vylepšovat své filmy a proto se nesmí účastnit v procesu digitalizace a restaurování svých filmů. Nedbal přitom skutečnosti, že ještě jako děkan FAMU sám pomáhal otevřít výzkumný projekt NAKI — Metodiky digitalizace národního filmového fondu, který problematiku digitálního restaurování řeší ustavením Expertní skupiny a odborného digitálního restaurátora.
Ministrovi Hermanovi se podařilo získat příslib zúčastněných stran — Národního filmového archivu (NFA), Státního fondu kinematografie (SFK), výzkumu Akademie múzických umění v Praze (NAKI AMU) i přítomných autorů — režisérů Jiřího Menzela a Petra Václava,že nebudou na sebe dále útočit na veřejnosti, ale budou se snažit o věcný dialog a hledání použitelného kompromisu a společné cesty. Za necelých 14. dnů po zavření dohody o neútočení byla tato ze strany NFA porušena!
Na půdě Akademie múzických umění v Praze došlo krátce po kulatém stolu ministra k opětovnému napadení projektu NAKI podáním podnětu historičky Heleny Bendové a experimentátora Erica Rosenzveiga, pedagogů katedry Centra audiovizuálních studií (CAS FAMU) na Akademický senát FAMU (AS FAMU) s vykonstruovaným obviněním, že výzkum NAKI pracuje údajně nevědecky a neeticky. Opakovaně zde zazněla pomluva, že kameramani údajně chtějí zneužít výzkumu NAKI k vlastnímu finančnímu obohacování. Student CAS a pracovník NFA, Matěj Strnad, vedoucí neúspěšné digitalizace z „norských fondů“, rovněž člen kulatého stolu ministra, na zasedání akademického senátu FAMU napadl CPA — Centrum poradenství a analytických služeb, vybudované v rámci projektu NAKI na AMU, když opakovaně zpochybňoval jeho zanesení do statutu Kabinetu obrazové techniky katedry kamery FAMU (KOT). Tam, kde podle projektu MK za 52 mil. korun, musí tato laboratoř být umístěna. Senát FAMU pod vlivem zpochybňujících argumentů NFA a za přítomnosti Michala Breganta přesto schválil Statut KOT a umístění laboratoře CPA, ale až na svém třetím zasedání. Projekt NAKI tím byl znovu zdržen, nemohl se po tuto dobu věnovat výzkumu, protože musel dlouhé týdny bojovat opět o svoji existenci.
NFA získaného času využil k rozpoutání sebeoslavné kampaně v médiích, kde na placených stránkách celostátních novin za veřejné peníze publikuje svá P.R. sdělení, oslavující práci, kterou výzkumný tým NAKI a odborníci z CPA opakovaně kritizovali za nekvalitu. Otázku, nakolik je možné z těchto prostředků takto masírovat veřejnost, nehodnotíme. Okolnosti konání uzavřené tzv. Tiskové konference NFA za účasti zástupců ministerstva financí dne 4. května 2016 v reprezentativních prostorách P.R. agentury 2media.cz v Pařížské ul. č.13 jen pro vybrané novináře a fanoušky NFA jsou zcela nestandardní. Zůstává též zápach z incidentu s nevpuštěním kameramana prof. Jaromíra Šofra na tuto tiskovou konferenci, když jej generální ředitel NFA Michal Bregant nechal pracovnicemi P.R. agentury vykázat, aby mu zabránil v účasti na tiskové konferenci. Přítomným spřáteleným novinářům — dokonce i pracovníkům médií veřejné služby ČTK a ČRo — naléval víno, nabízel opulentní občerstvení a rozdával „tašky s materiály“ a filmy s DVD.
Navíc Státní fond kinematografie opět odepřel režiséru Jiřímu Menzelovi možnost digitálně restaurovat jeho film Postřižiny metodou DRA i když ministr Daniel Herman vyjádřil ve svém dopise víru, že ředitelka SFK Helena Bezděk Fraňková vyjde tomuto požadavku vstříc. Režisér Menzel sehnal finanční prostředky na tuto digitalizaci sám, Státní fond by to nic nestálo. Nadace české bijáky jinak než metodou DRA film digitalizovat nechce a výzkumný projekt NAKI beze smlouvy o výzkumném ověřování certifikované metodiky poskytnout své výzkumné vzorky nemůže. SFK tím úmyslně chystá na NAKI past a diskriminuje autora filmu Postřižiny režiséra Jiřího Menzela.
Po tomto porušení dohody od kulatého stolu u ministra Hermana, ze strany NFA, se mění situace. Asociace českých kameramanů, která nebyla u kulatého stolu oficiálně účastna, byla požádána svým prezidentem prof. Markem Jíchou, který je vedoucím řešitelského týmu NAKI a který u kulatého stolu byl přítomen, o zdrženlivost a tuto se vším přemáháním dodržovala. Odborné posudky digitalizovaných filmů neuveřejňovala. Je na panu ministrovi kultury, aby řešil nedodržení dohod se svým podřízeným i mizernou digitalizaci. Povinnosti AČK jsou jinde a dohodami od kulatého stolu není obzvláště nyní nijak vázána.
Asociace českých kameramanů dlouhodobě upozorňuje odbornou veřejnost na porušování autorského zákona ČR, tím, že NFA vyrábí nové verze digitalizovaných filmů formou „negativního“ remasteringu prováděného neodborníky, pracovníky nebo spolupracovníky NFA, kteří nemají k restaurování potřebnou kvalifikaci. Restaurátoři NFA jsou lidé bez praxe v oboru a proto předávají odpovědnost za vzhled obrazu a charakter zvuku koloristům bez vzdělání a tzv. „zvukařům“ bez zkušeností. Například na zasedání AS FAMU dne 6.5. 2016 se objevila zpráva o tom, že tzv. restaurátorka NFA Tereza Frodlová absolvovala FAMU (katedru audiovizuálních studií CAS), diplomovou prací jejíž rozsah neodpovídá požadovanému minimálnímu rozsahu diplomové práce na FAMU. Vedoucím této diplomové práce byl Michal Bregant, ředitel NFA, a oponentem Helena Bendová, která podala podnět proti týmu výzkumníků NAKI na AS AMU a AS FAMU z důvodů porušení etických principů výzkumu (!!!). Tereza Frodlová dostala od Michala Berganta do ruky 12 nejlepších českých filmů a výsledek její práce je nám dobře znám. Nedostudovaný Matěj Strnad, který sedí u kulatého stolu a slibuje ministrovi spolupráci s filmovými autory, se ale záhy snaží znemožnit jeden ze základních výstupů projektu NAKI — vybudovaní nezávislého poradenského a analytického pracoviště AMU CPA. Kuriózní je, že sám Michal Bregant ve svém projektu k výběrovému řízení na post ředitele NFA, uvádí vybudování CPA na FAMU jako jeden ze svých cílů.
Asociace českých kameramanů vyzývá ministra kultury Daniela Hermana, kterému věří pro jeho upřímnou snahu zklidnit situaci a zahájit věcný dialog, aby pro svůj plánovaný Druhý kulatý stůl o digitalizaci, přizval konečně i všechny ostatní účastněné strany digitalizace, jako je Asociace českých kameramanů AČK, Český filmový a televizní svaz FITES, z.s., Asociaci režisérů a scénáristů ARAS, Nadaci české bijáky, jakož i další v audiovizi působící spolky, kolektivní správce OOAS, OAZA a DILIA, i Českou televizi, která nedávno mj. neschválila technický stav NFA nabízené digitalizace filmu Adéla ještě nevečeřela. Prostředky ve výši 2 mil. korun, spotřebované NFA, v konkrétním případě vedly k technicky špatnému výsledku, který Česká televize odmítla přijmout k vysílání. Je nejvyšší čas provést kontrolu zpackané digitalizace v NFA a to technologickou i finanční, vyvodit patřičné důsledky a zjednat nápravu tam, kde je to ještě možné.
Opět voláme: PANE MINISTŘE ČESKÝ FILM VÁS PROSÍ O POMOC !!!