TISKOVÁ ZPRÁVA STÁTNÍHO FONDU KINEMATOGRAFIE PROTI KNIZE ŽIVÝ FILM

Asociace čekých kameramanů, aby dále nerozdmýchávala spor o digitalizaci českých filmů, což prostřednictvím prezidenta Asociace slíbila ministru kultury Danielu Hermanovi, zdrží se komentáře Tiskové zprávy Státního fondu kinematografie. Uveřejňuje na svých stránkách, pouze pro potřeby informovanosti členů Asociace dostupné dokumenty TZ SFK a následných reakcí ostatních filmových institucí. Více najtede na www.ceskam.cz/obsah/dra/.

Pokračovat ve čtení „TISKOVÁ ZPRÁVA STÁTNÍHO FONDU KINEMATOGRAFIE PROTI KNIZE ŽIVÝ FILM“

CERTIFIKÁT METODY DRA A PROHLÁŠENÍ IMAGO A ACE

Výzkumný tým NAKI Akademie múzických umění v Praze na svých stránkách www.research-dra.com uveřejnil certifikační dokument o zásadním výstupu jejich projektu, Metodika digitálního restaurování filmů, jejímž výsledkem je digitálně restaurovaný autorizát (DRA). Jde o dlouho očekávaný certifikát, abychom mohli oficiálně digitálně restaurovat staré filmy pod dohledem odborného restaurátora a expertní skupiny složené z odborníků filmového obrazu či zvuku a nebo žijících autorů natočených filmů. Jde o historický průlom a završení nadějí všech filmových autorů, režisérů, kameramanů, mistrů zvuku a ostatních filmových profesí, aby se mohlo zastavit nekvalitní digitalizování, které poškozuje význačná česká filmová díla národního filmového fondu.

Pokračovat ve čtení „CERTIFIKÁT METODY DRA A PROHLÁŠENÍ IMAGO A ACE“

VERNISÁŽ KNIHY ŽIVÝ FILM – DIGITALIZACE FILMU METODOU DRA

Na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech dne 2. července 2016 v rámci FITES Party konané od 16:00 hodin na terase Hotelu Thermal proběhla vernisáž knihy Živý film — Digitalizace filmu metodou DRA. Vydavatelem knihy je výzkumný projekt NAKI Akademie múzických umění v Praze.
Její slavnostní křest provedli zástupci autorského kolektivu výzkumníků projektu Digitalizace národního filmového fondu Programu národní kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury České republiky pánové prof. Jaromír Šofr a prof. Marek Jícha společně s nakladatelem knihy Lepton Studio panem Vojtěchem Hyťhou.
Kniha bude k dispozici od srpna v prodejnách dobrých knihkupců. Jde o významnou teoretickou práci o digitalizaci filmů a rovněž o filmu jako takovém. Kniha je určena široké odborné veřejnosti, filmařům, producentům, filmovým teoretickům i historikům a dalším pracovníkům věnujícím se zpřístupněňování filmového kulturního dědictví. Asociace českých kameramanů doporučuje svým členům tuto knihu k jejich pozornosti.



foto: Josef Bernardo Jícha

RECENZE DIGITÁLNĚ RESTAUROVANÉHO FILMU IKARIE XB 1

Posouzení digitalizovaného a restaurovaného filmového díla „Ikarie XB 1“.
Po shlédnutí premiérové projekce digitální podoby cinemascopického filmu „Ikarie XB 1“ v kině „Světozor“ dne 16. června 2016 lze konstatovat, že výsledek je možné považovat za zdařilý a na požadované technologické úrovni. Je patrné, že se vedení NFA do jisté míry poučilo z problematických digitalizací a restaurování. V případě „Ikarie XB 1“ můžeme zaznamenat respektování a využívání některých doporučených postupů projektu NAKI — např. skenování z originálního negativu ve 4K. Pokud ale budeme hodnotit digitalizovanou podobu podrobněji, pak stanovisko nebude zcela bez výhrad. Především je třeba se z mnoha příčin zabývat fotografickými parametry autorské práce kameramana Jana Kališe v kontextu obrazového zadání daného scénářem — nutno říci, že v mnoha směrech výjimečné. Náročné z hlediska žánru sci-fi, ale zároveň – a v tom je ten zásadní paradox – ve své podstatě do značné míry v realizaci zjednodušené. Nikoliv ovšem z důvodů, že např. jde o film černobílý. Ten sice představuje na první pohled zredukovaný komplex obrazových problémů, než je film barevný, (samozřejmě dimenze problematiky barevné technologie je zcela v jiné rovině) ale právě jen na první pohled. Z mnoha možných příkladů uveďme díla jako „Krakatit“, „Obchod na korze“, „Vlčí jáma“ či „Ucho“. Zde nemůžeme nevnímat velkou rozmanitost obrazových úkolů, kdy scénáře předkládaly kameramanům herecké akce v nejrůznějších atmosférách exteriérových motivů, reálů a ateliérových scén. To vše znamenalo pro autory obrazu hledat často velmi sofistikovaná řešení již při přípravě a hlavně pak při vlastní realizaci filmu. Udržet stanovenou jednotu obrazové koncepce — tedy názoru, který umí sdělit a podpořit scénáristický záměr — to vždy bylo a stále je zásadní hledisko pro nejbližšího spolupracovníka režiséra, kameramana. A jak je to v případě „Ikarie XB 1“ ? Můžeme konstatovat, že pokud jde o problematiku filmového obrazu, jedná se o dílo značně ojedinělé. Pokud pomineme několik záběrů do vesmírného prostoru, pak podstatnou část dějů představují scény v jedné, byť členité ateliérové dekoraci. Samozřejmě pro kameramana s řadou náročných obrazových úkolů nejen s hlediska světlotonálních řešení, ale i po stránce pohybově vizuální podoby záběrů. Ovšem pozor — jsme fyzicky stále v jednom ateliéru, se stejným lampovým parkem i kamerovou technikou. A především v tomto případě s autorem obrazu — právem velmi respektovaným Janem Kališem. Tento kameraman, profesor a dlouholetý šéf katedry filmového a televizního obrazu, mimo svého výtvarného citu vynikal (a bylo to všeobecně známo) zcela výjimečnými znalostmi a schopnostmi v oblasti exponometrie. To uměl naprosto suverénně využívat nejen při realizaci jednotlivých záběrů, ale především v rámci koncepce celých scén, či obrazů. Zvláště při realizaci tohoto černobílého filmu zajistil mj. svojí precisní činností nepochybně zcela nadstandardní fotografickou úroveň originálního negativu. Je logické, že v tomto ojedinělém případě nebylo zase až tak složité po jeho naskenování nalézt odpovídající fotografickou podobu pozitivního obrazu. S jistou nadsázkou můžeme předpokládat existenci poměrně a nadstandardně „vyrovnaného“ originální negativu. Tím je jasné, proč digitalizaci a restaurování filmového díla „Ikarie XB 1“ můžeme vnímat do jisté míry jako zjednodušené, či relativně méně náročné. Ale tím není nutné zpochybňovat jinak vcelku velmi dobrou úroveň výsledku. Nicméně z profesionálního hlediska je zřetelné, že eventuelní účast kameramanské expertní skupiny, pracující podle metody DRA, by mohla některé obrazové drobné prohřešky např. v kontrastu a nasycení černé, v nastavení neutrálního podání černobílé škály a odstranění nažloutlosti podtitulků, povýšit ve vyšší autorizovanou kvalitu. Pokud jde o zvukovou stránku – dojem z mnoha důvodů nebyl zcela příznivý a na místě by bylo posouzení odborným restaurátorem zvuku Pavlem Rejholcem.
Mgr. Jiří Šimunek, filmový kameraman.
Člen výzkumného týmu NAKI AMU – Metodiky digitalizace národního filmového fondu

RECENZE DIGITALIZOVANÉHO FILMU DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK

Hodnocení digitální verze NFA filmu Dobrý voják Švejk
Ing. Jiří Folvarčný
Předvedení bylo uskutečněno 17. 4. 2016 v kině Vltava v Kralupech nad Vltavou. O promítacím a zvukovém zařízení kina a jeho technickém stavu nebyly uvedeny žádné relevantní informace a nebyly známy ani přítomným pracovníkům NFA kromě skutečnosti, že zařízení Barco 2K z Belgie bylo nedávno kalibrováno.
Proto je toto hodnocení pouze informativní. Pro objektivně reprezentativní hodnocení DCP je nezbytně nutné předvedení na zařízení, které odpovídá technickému systému digitalizace DCP 4K a je seřízeno objektivními měřícími postupy pomocí speciálních měřících signálů pro obrazovou a zvukovou reprodukci v akusticky vyhovujícím hledišti kina podle ON735251 „Kina“, platné od 1. 4. 1977 včetně změn a.) a b.) z roku 1979, a podle ČSN 730527 „Prostory pro kulturní účely“, stať „Kina pro monofonní, stereofonní a Dolby reprodukci zvuku“.
Pro hodnocení byla použita analogická kriteria používaná Komisí pro hodnocení technické kvality československých filmů takto:
OBRAZ:
1. Vyrovnanost barevná a hustotní (jasová)
2. Sytost a gradace
3. Ostrost
4. Čistota práce
5. Triková technika (technické přechody, prolínačky, zatmívačky, roztmívačky)
6. Cizojazyčné dialogové, úvodní a koncové titulky
ZVUK:
1. Srozumitelnost
2. Kmitočtový průběh
3. Odstup signál/šum záznamu
4. Zkreslení nelineární-tvarové, lineární-kmitočtové
5. Náprava vad analogového záznamu
OBRAZ
1. Barevné hustotní vyrovnání záběrů je velmi dobré. V celé délce filmu převládá jednotné oranžové zabarvení vedoucí k uniformitě barevného podání pleťových odstínů jednotlivých herců. Mohlo být způsobeno vlivem seřízení promítacího digitálního zařízení. Uvedené vady se na fotografiích v dětském pexesu, rozdávaném při předvádění v kině Vltava, nevyskytují. Viz příloha.
2. Sytost je rovněž velmi dobrá. Gradace je snížena — chybí hlubší stíny a vyšší jasy obrazu.
3. Ostrost je velmi rušivě snížena na kvalitu obrazu 16 mm filmové kopie, což způsobilo ztrátu rozlišení jemných detailů v celé délce filmu, neboť ke snímání na negativ byly použity objektivy špičkové světové kvality „Cooke Speed“ britské firmy Taylor & Hobson.
4. Čistota práce je velmi dobrá, včetně odstranění všech nečistot a poškození povrchových ploch (zarýhování) z originálního negativu obrazu, avšak vlivem vad popsaných v bodě 3.) tak nemuselo být zřetelně patrné!
5. Triková technika: velmi rušivě působí falešné stíračky v podobě šikmých dvousměrných oboustranných černých pruhů použité v technických přechodech v místech ostrého střihu. Černé pásy jsou ohraničeny rušivými členitými bílými pruhy, jelikož při skenování zřejmě došlo na hranách odstraněné emulzní vrstvy k vytvoření stínů. Skutečnost, že při zpracování digitálního signálu obrazu nebyly odstraněny, se zdá nepochopitelná. V původní analogové verzi se tato vada digitalizace téměř nevyskytuje.
6. Ve scéně s kradeným psem, odehrávající se u pražského Rudolfina, byl termín „důstojník“ chybně přeložen jako „voják“, patrně z neznalosti překladatele, takže následující dialog postrádá v anglické verzi smysl. Titulková listina filmu měla být odborně korigována!
ZVUK
1. Srozumitelnost slovní je narušena lineárním kmitočtovým zkreslením působícím snížením zřetelnosti souhlásek ve vysokých kmitočtech /s, c, z/. Také tato vada mohla být způsobena vlivem neseřízení zvukového zařízení kina.
2. Kmitočtový rozsah je ve vysokých kmitočtech omezený v celé délce filmu. V záznamu dechové hudby, zejména v úvodu filmu, působí rušivě chybějící hluboké tóny tuby (v obrazu jsou viditelné tři neslyšné). Oprava této vady je dost jednoduchá při masteringu digi verze.
3. Odstup signál/šum pozadí optického záznamu zvuku je poslechově vyhovující, snad způsobený vadami v bodech 1. a 2. To eventuelně umožňuje podstatné zlepšení zdůrazněním vysokých a nízkých kmitočtů v digitální verzi zvukového záznamu. Digitální remastering a úpravy analogového záznamu zvuku vyžadují poslechové podmínky jako při původní mixáži v sále, odpovídající požadavkům na akustiku stanovených v ČSN 730526 „Akustika ve studiích pro zpracování a kontrolu zvukových záznamů“. Pouze v takových akustických podmínkách poslechu jsou slyšitelné vady a možná jejich náprava. Poslechem v malých místnostech zvukových režií nejsou nutné korekce zejména vad v dialozích poznatelné.
4. Zkreslení místy, zejména v 1. části filmu, zřetelně silně chrčivé tvarové-nelineární zkreslení sykavek vlivem nekompenzování usměrňovacího jevu způsobené zřejmě vadnou hustotou optické zvukové stopy záznamu ve zvukové analogové kopii, použité pro digitalizaci. Nejde o vadu digitalizace, nýbrž analogové kopie (blíže viz Oborová encyklopedie „Film a filmová technika“, str. 335, stať „Zpracování laboratorní fotografického /optického/ záznamu zvuku“, SNTL 1974, Praha). Tato problematika bývá v některých současných filmových laboratořích z neznalosti senzitometrie a denzitometrie fotografického záznamu zvuku zanedbána, zatímco v produktech digitalizace špičkových světových firem (např. společnosti DTS Lowry Digital Images) se tyto vady u více než stovky titulů od počátků fotografického záznamu zvuku ve filmu od 30. let vůbec nevyskytují.
ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ:
Je žádoucí před digitalizací filmů let 1956-1970 (eventuálně 1971) vyhledat hodnotící protokoly Komise pro posuzování technické kvality čs. filmů, (pokud se zachovaly v archívu NFA), neboť: řada technických vad je dnes v procesu digitalizace a úprav analogového záznamu nejen zvuku, ale i obrazu částečně či úplně odstranitelná, aby tak technické nedostatky nerušily vnímání obsahu i formy filmového díla.Jako příklady mohou opět sloužit výsledky digitalizace jak obrazu, tak zvuku již výše uvedené americké společnosti DTS Lowry Digital Images, např. prezentované v bonusu filmu „Dr. No“ jak v DVD, tak v BD verzi.
Příloha 1x: Pexeso z fotografií scén filmu „Dobrý voják Švejk — Poslušně hlásím“.
V Praze 4. 5. 2016 Ing. Jiří Folvarčný
Ing. Jiří Folvarčný je nezávislý expert v audiovozi

KULATÝ STŮL MINISTRA KULTURY DANIELA HERMANA II

Pan ministr kultury České republiky Daniel Herman uspořádal v nově upraveném kině Pilotů v Praze 10, Vršovicích dne 1. června 2016 již v pořadí druhý kulatý stůl o digitalizaci národního filmového fondu. První kolo kulatého stolu, konané 29. března 2016 v budově ministerstva kultury na Maltézském náměstí 1, v Praze 1 bylo uzavřené pro odbornou veřejnost a profesní asociace činné v audiovizi. Účastníky byli pouze NFA, SFK, výzkum AMU, režiséři Jiří Menzel a Petr Václav a ministr kultury pan Daniel Herman. Došlo k dohodě, že se zápis z tohoto kulatého stolu nebude medializovat, že se zúčastněné strany zdrží vzájemných útoků a že budou dále jednat pouze na odborné úrovni s cílem hledat společné východisko z dané krizové situace. Ministr kultury projevil zájem uspořádat v dohledné době druhý kulatý stůl, kam by byli přizváni zahraniční hosté, zainteresované profesní asociace a sdružení, aby se znovu otevřela tentokráte již širší odborná debata na téma digitalizace.

Pokračovat ve čtení „KULATÝ STŮL MINISTRA KULTURY DANIELA HERMANA II“