Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the acf domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /pub/ackackwa/ceskam.cz/web/www/wp-includes/functions.php on line 6121
CERTIFIKÁT METODY DRA A PROHLÁŠENÍ IMAGO A ACE – Asociace českých kameramanů

CERTIFIKÁT METODY DRA A PROHLÁŠENÍ IMAGO A ACE

Výzkumný tým NAKI Akademie múzických umění v Praze na svých stránkách www.research-dra.com uveřejnil certifikační dokument o zásadním výstupu jejich projektu, Metodika digitálního restaurování filmů, jejímž výsledkem je digitálně restaurovaný autorizát (DRA). Jde o dlouho očekávaný certifikát, abychom mohli oficiálně digitálně restaurovat staré filmy pod dohledem odborného restaurátora a expertní skupiny složené z odborníků filmového obrazu či zvuku a nebo žijících autorů natočených filmů. Jde o historický průlom a završení nadějí všech filmových autorů, režisérů, kameramanů, mistrů zvuku a ostatních filmových profesí, aby se mohlo zastavit nekvalitní digitalizování, které poškozuje význačná česká filmová díla národního filmového fondu.

V červnu byl úspěch rovněž zaznamenán na evropské úrovni, když IMAGO – Evropská federace kameramanských asociací uzavřela s ACE – Association of European Cinémathéques SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ZÁCHRANU KINEMATOGRAFIE. Členy IMAGO nejsou všechny evropské asociace, např. Asociace francouzských kameramanů a nebo Asociace českých kameramanů v IMAGO nejsou. Stejně tak ACE rovněž nezahrnuje všechny evropské filmové archivy. Jde ale o průlomový krok, protože ACE, prostřednictvím svého předsedy Nicolo Mazzantiho, byla známa svým tvrdým protiautorským postojem. Čas, letité taktizování, přesvědčování a vyjednávání, přinesly své plody v podobě nástinu možné spolupráce mezi archiváři a autory filmů. Doslova se ve Společném prohlášení píše:
„Všechny tvůrčí síly, podílející se na tvorbě kinematografického díla – filmaři, kameramani, zvukaři a další – jsou důležitým referenčním bodem pro jakýkoliv projekt obnovy.“ … „Filmoví archiváři vždy pracovali s filmaři a tvůrčím štábem, kteří participovali na původní produkci díla, kdykoliv to bylo možné.“

Jde tedy o nový pohled, který si „digitální evoluce“ vyžádala, ať je to jakkoliv pro všechny strany bolestivé. Staré metody, praktiky a zvyky mají být nahrazeny novými metodikami. Rovněž existující etické kodexy se jeví zastaralými. Je tudíž namístě spojení těchto dvou dokumentů, pražské Certifikace DRA a bruselského Společného prohlášení, které se ne náhodou zrodily v jeden okamžik. Evropské prohlášení archivářů a kameramanů zdůrazňuje shodně že: „… záchrana našeho filmového dědictví vyžaduje, aby restaurování, uchování a digitalizace byly prováděny podle nejvyšších technických, uměleckých a etických standardů. Jsou to úkoly, které by neměly být ani podceněny, ani improvizovány, jelikož filmové archivnictví je samostatnou disciplinou.“

Nová certifikovaná Metodika DRA je zde připravena zatím jako první a jediná k autorizované, tedy možné bezkonfliktní kvalitní digitalizaci významných filmových děl při společné účasti archivářů, restaurátorů a autorů filmů. Archivář archivuje, restaurátor restauruje a autor tvoří. Dohromady se pak starají o filmové dědictví, protože film je uměním, které takovou společnou odbornou péči vyžaduje. Jde o příspěvek českých filmařů a výzkumníků do společného evropského domu.

Diváci chtějí vidět filmy promítané kvalitně a tak, jak byly autory natočené. Diváků je hodně a dělají si názory na Evropskou Unii. Brexit ukázal, že není nadále možné opomíjet názory menšin. Rybáři v Anglii byli nespokojení a volili proti EU. Autoři filmů jsou také menšina, ale jsou přímo spojeni s vetšinou diváků i prostřednictvím distributorů projekcemi jejich filmů. Je proto namístě připomenout a vzít si ponaučení z kauzy filmu Adéla ještě nevečeřela v České televizi, která si vůči divákům veřejné služby prostě nemůže dovolit odvysílat technicky i umělecky nepodařenou digitalizaci, kterou provedli sami archiváři v NFA. Brusel po Brexitu nemá dobré jméno, je potřeba jej zlepšit. Ukazuje se, že v Bruselu je silná moc lobbistů. Pan režisér Jiří Menzel po dvou a půl roce již rezignoval. Chtěl zrestaurovat svůj film Postřižiny. Jiří Menzel představuje onu menšinu, ale přitom se Česká republika chlubí jeho dílem i na letišti. Vstupní bráně do naší vlasti.

Prosíme české i evropské politiky, aby pomohli dobré věci a přispěli ke spokojenosti občanů tím, že EU funguje. Bude-li mít Česká republika stejně kvalitně zrestaurované filmy jako mají Američané, Francouzi, Poláci, Slováci, nebude to žádná ostuda ani pro filmový archiv. V Praze také umíme restaurovat filmy, máme již i certifikovanou metodiku, ale zatím nesmíme… Proč?