Pan kameraman Jaromír Zaoral se dožívá krásných 85 let.
Přijměte pozvánku na 1. června 2015 od 17.30 hodin na oslavu jeho narozenin do Filmového klubu MAT na karlově náměstí.
Od 18.30 hodin proběhne projekce filmu „HEREC“ pana režiséra Aloise Mullera
Praha 13.4.2015
Vážený pane ministře!
Omlouvám se, že vás přepadám tímto otevřeným dopisem, ale píšu vám jen z obavy o osud českých filmů:
Všechno stárne a filmy, které se nám kdysi líbily, stárnou neméně. Ne jejich duch, ale materiál, na kterém jsou zachyceny, celuloid a emulze na něm, podléhají krutosti času. Marně se vzácné negativy uchovávají v lednicích. Na jejich pozdějších kopiích je stárnutí filmů čím dál tím víc vidět. Naštěstí dnes počítačové zázraky mohou pomáhat k jejich zachování. Každý obrázek na dírkovaném celuloidu, a je jich na každé vteřině filmu čtyřiadvacet, se přepisuje do jedniček a nul na milióny digitálních bodů v počítači a tak zůstane film neporušený zachován pro další časy.
Kvalita přepisu je určena počtem těch bodů. Čím hustější počet bodů — tím kvalitnější a přesnější přepis. Pokrok se nedá zastavit. Vznikl nový systém, který ten počet bodů několikanásobně zvětšuje, místo malého množství „televizních HD“ bodů přichází už tak zvané 4K a kdy je do těch jedniček a nul obraz dokonaleji přepsán. Tím se daří zachovat obraz filmu ve stejné kvalitě, jaká byla už v okamžiku natáčení. Metoda je vyzkoušená a díky tomu jsou už delší čas všude v Evropě kolem nás touto metodou filmy zachovávány. U nás tak zatím mohly být dokonale přepsány kopie jen pouze čtyř českých filmů: Marketa Lazarová, Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci a Ostře sledované vlaky. Tři digitalizované kopie těchto filmů vznikly jen díky soukromé iniciativě společnosti České bijáky, a to bez finanční podpory státu. Byl to ovšem jen začátek, pak se digitalizace zadrhla.
Státní fond kinematografie digitalizaci zastavil s poukazem na to, že způsob digitalizace musí být stanoven podle „platné metodiky, která není ještě hotova“. Nechce proto Českým bijákům zapůjčit k digitalizaci potřebné materiály. Při tom SFK (NFA) sám nechal deset českých filmů digitalizovat v Maďarsku. Rozhodl mezi jinými uchazeči o digitalizaci jen na základě ceny, nikoli na základě kvality.
Vedle toho SFK (NFA — Národní filmový archiv) už sám digitalizoval asi osmdesát českých filmů, bez toho, aby čekal na „platnou metodiku, která není ještě hotova“. Mohl jsem sám vidět jeden z těchto přepisů mého filmu Rozmarné léto a výsledek byl tristní. Kvalita digitalizovaného přepisu nedosahovala kvality obyčejného DVD. Mám za to, že NFA brání digitalizaci metodou, která je zkoumána za peníze Českého státu ve výzkumném programu Ministerstva kultury ČR— NAKI., protože se jednoduše obává srovnání kvality mezi oběma způsoby přepisů. Jde o záměrné zastavení procesu kvalitní digitalizace, která jako důkaz o své funkčnosti přinesla již praktické výsledky, kterými se ČR chlubí na zahraničních prezentacích.
Všude ve světě nad digitalizací dohlížejí odborníci, kameramani, filmaři, kterým nejvíc záleží na původní kvalitě přepisovaných filmů. U nás se NFA spolupráci s odborníky brání, chce mít nad digitalizací vlastní dohled s hloupým a neodborným poukazem na to, že by si tvůrci mohli digitalizováním filmy předělávat.
Vážený pane ministře, prosím, abyste posoudil a zhodnotil důvody, které vedou představitele SFK k tomu, aby bránili dalšímu kvalitnímu digitalizování českých filmů.
Váš Jiří Menzel
NEJSLAVNĚJŠÍ ČESKÝ KAMERAMAN VŠECH DOB ODEŠEL
Před padesáti lety se stalo něco i v té době neobvyklého. Barrandovští kameramani Tě odmítli přijmout do svého cechu a umožnit ti samostatně natočit celovečerní film. Ty jsi ale již za kamerou stál.
Na pozvání FITESU přijel slavný anglický režisér a příjde se podívat na natáčení. Vidí, s jakou energií pracuješ a jaké projevuješ porozumění k emocím a motivům režiséra. Pak shlédne v projekci denní práce a hrubý sestřih servisky. Nabídne ti spolupráci. Prolétáš již chátrající a rezavějící železnou oponou a přistáváš v jiném světě. Nemluvíš jejich jazykem, ale u kameramanské unie nacházíš porozumění. Během krátké doby vznikají tři filmy. Dva české, kde nenápadným, ale nápaditým obrazem vytváříš díla krásná jako lidová píseň, překvapivě rozbíjející dosavadní klišé, která se zařadila do čela začínající nové vlny československého filmu a do dnešních dnů patří k pokladům filmové historie. Ten třetí, anglický, surrealistický, pro Tebe znamená zcela jinou zkušenost a příslib další spolupráce. Miloš Forman, Ivan Passer, Lindsay Anderson. Opravdu dobrá jména pro začátek kariéry.
Tehdy bývala práce s kamerou nesrovnatelně těžší než dnes, kdy vidíme výsledek okamžitě na monitoru. Jistě jsi zažíval chvíle nejistoty a napětí při čekání na projekci denních prací. A ještě ti musela zbývat síla na trochu humoru, bez kterého by život neměl smysl.
Rok 1968. Nejdřív šťastný, plný optimismu, pak tanky a konec nadějí. Miloš a Ivan, přátelé nejbližší zůstali v cizině. Ty jsi se vrátil. Ze železné opony se stala ocelová a Ty ses ji snažil prorazit hlavou, bez poškození tváře. To bylo asi tvrdé. Tvář poznamenal výbuch při natáčení. Tvé tělo pokulhávalo za tebou a vynucovalo si péči. Ty jsi ale bojoval hlavně s nepřízní režimu, s lidskou hloupostí, zbabělostí a závistí. Neztratil jsi ani odvahu ani naději. Kde jsi vzal tolik síly?
Přesně čtyřicet let po natočení Tvého prvního filmu Ti tleskali kameramani v Los Angeles při předávání nejprestižnějšího oborového ocenění International Award. To už jsi měl natočeno čtyřicet celovečerních filmů, z toho polovinu zahraničních.
Řada nových přátel mezi režiséry, herečkami, herci a filmaři doma i v zahraničí Tě uctívala a hýčkala. Dílo Ti přineslo dvě nominace na Oscara, BAFTA Award, Kříšťálový globus za umělecký přínos světové kinematografii z MFF v Karlových Varech, řadu dalších cen, medaili Za zásluhy I. stupně, státní vyznamenání České republiky udělené prezidentem České republiky a cenu za celoživotní dílo Asociace českých kameramanů.
Děkuji ti za nás kameramany a za dlouholeté přátelství.
Smekám svou čepici na rozloučenou.
Ivan Šlapeta, také kameraman.
Miroslav Ondříček
Narodil se 4. listopadu 1934 v Praze, vyrostl na Žižkově v rodině živnostníka. Režim mu nedovolil studovat. Vyučil se filmovým laborantem, pak pracoval jako asistent kamery zpravodajského filmu a na Barrandově. FAMU začal studovat po večerech. Jako hlavní kameraman poprvé pracoval s Milošem Formanem (Konkurs), se kterým pak natočil světově oceňované filmy (Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Vlasy, Ragtime, Amadeus, Valmont, Taking Off). spolupracoval s režisérem Hillem, Lindsaym Andersenem a mnoha dalšími. Natočil 40 filmů, dva byly nominovány na Oscara. Získal mnoho ocenění, nejvíce si váží Ceny za přínos mezinárodní kinematografii od Unie amerických kameramanů, stejnou cenu dostal i od asociace českých kameramanů. Je držitelem Českého lva a medaile Za zásluhy i. stupně. Byl dvakrát ženatý, nedávno ovdověl — s Evou Ondříčkovou žil 51 let, mají spolu syna Davida, režiséra a producenta. Má dvě vnoučata — Rudu a Františku.
Zdroj: http://www.lidovky.cz/zemrel-miroslav-ondricek-0hw-/lide.aspx?c=A150329_115420_lide_mct
Radi bychom vas pozvali na Syntex – Panavision Open Day, od 10 hodin, který se bude konat 20. 3. 2015 v Panavision Praha – Kríženeckého náměstí 322/5 – Barrandov Studio (areal).
Pokračovat ve čtení „POZVÁNKA NA SYNTEX PANAVISION OPEN DAY“
ARRI’s new ALEXA SXT (Super Xtended Technology) cameras represent the next exciting step in the continuing evolution of the ALEXA family. Retaining the rock-solid foundation on which ALEXA is built, ALEXA SXT cameras additionally offer ProRes 4K recording, improved image quality, powerful color management and three fully independent HD-SDI outputs.