JESSICA HORVÁTHOVÁ O TAXIKÁŘI A DIGITALIZACI V NFA
Část z projevu Jessicy Horváthové na 5. Kongresu konfederace umění a kultury dne 21. dubna 2015 v Praze v 11. hodin.
Část projevu:
„Nedávno jsem se prostřednictvím pořadu: Praha versus taxi a Praha versus prachy seznámila, naštěstí jenom virtuálně, s předsedou odborů taxikářů, jméno si nepamatuji ač se k němu hrdě hlásil, stejně jako se hrdě hlásil k 200 korunám za kilometr a k tomu, že ti cizinci si vlastně o to, aby je okrádali sami říkají, a že oni jako taxikáři se za své postupy nestydí a budou to dělat dál, protože na ty, co by jim v tom chtěli zabránit a na policajty oni mají své páky. Neopomněl připomenout tomu chlapci, co ty reportáže dělá, aby si dal pozor, že taky může špatně skončit. Skvělá reklama pro odboráře – doporučuji seznámit se na STREAM.cz pořady Praha versus prachy a Praha versus taxi. Je to mazec.
Při té příležitosti jsem si uvědomila, že se přece jenom se svými problémy, nacházíme v lepší kulturní společnosti anžto, vedle bosse taxikářů je vpravdě nečistý boj inteligentního a akademicky vzdělaného hráče, který zčista jasna přešel na druhou stranu, kde dále hraje tvrdě, kombinuje chytře i síť intrik buduje velmi pečlivě a je dobrý hráč, který žel dnes hraje za jiný tým, byť často, poměrně viditelně a průhledně, chybuje z hlediska morálního. Je to jen můj osobní názor, omlouvám se kolegům z NFA , kteří jsou tady dnes pouze jako hosté (alespoň slíbili, že přijdou), protože v rámci loajality ke svému bossovi vystoupili z KINOSu. Zdůrazňuji, že vedle bosse taxikářů se mi zmíněný protihráč jeví jako sofistikovaná bytost, se kterou by měla být možná domluva, připouštím, že se mohu mýlit.
Na vysvětlenou: Konfederace umění a kultury resp. její Prezídium podpořilo Memorandum AČK související s digitalizační metodikou DRA jako součástí výzkumného projektu NAKI, který stát podpořil částkou 52 milionu na pět let. Zadáním projektu je vytvoření metodik digitalizace národního filmového fondu. DRA je metoda digitálního restaurování určena zejména pro filmy ze zlatého fondu české kinematografie. Projekt vznikl na FAMU, jedním z iniciátorů byl mimo jiné i pan PhDr. Michal Bregant dnes ředitel Národního filmového archivu a onen chytrý protihráč. Projekt NAKI má čtyři základní úkoly :
1. Vypracování metodiky pro kvalitní restaurování
2. Sestavit kompletní tabulku používaných filmových technologií v historii, myslí se tím stoletá historie, popsat je a navzorkovat pro využití v budoucnosti
3. Vybudovat certifikovanou digitální laboratoř na akademické půdě AMU v Praze, jakožto nezávislou platformu s mezinárodním přesahem evropské kompetence
4. Certifikace definovaných metodik a jejich číselné vyjádření.
DRA — digitálně restaurovaný autorizát — metodou DRA vznikne originální zdroj filmu v digitální podobě, DRA je ekvivalentním zdrojem srovnatelným s filmovým negativem, do kterého je vložen restaurátorský odhad, z něhož lze dělat další kopie. Tento zdroj bude možné v budoucnu i dále restaurovat. Nebudu Vás unavovat detailním výkladem, koho to opravdu zajímá může se obrátit na Prof.MgA. Marka JÍCHU nebo Prof. MgA. Jaromíra ŠOFRa, pro nás je podstatné, že pan doktor Bregant který se mezitím stal ředitelem NFA se rozhodl, že tak kvalitní digitální restaurování díla vlastně ani nepotřebujeme, že to udělá všechno se svými lidmi „in house“ v NFA a, že vlastně k tomu ty kameramany, ať už žijící nebo nežijící vlastně ani nepotřebuje. Zapomíná však, že by tím jednoznačně porušil Autorský zákon, dle kterého bez autorů resp. jejich svolení je takový zásah do autorských práv neprůchodný, cituji: „Autor má právo na nedotknutelnost díla, zejména právo udělit svolení k jakékoliv změně nebo jiného zásahu do svého díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou tzv. autorský dohled.“ U žijících autorů je věc zcela jednoznačná a u nežijících autorů musí dát souhlas dědicové a je třeba, aby do expertní skupiny přítomné digitalizaci byli přizvaní kameramani, režiséři, zvukaři jako odborný „autorský“ dohled. Všechno vypadá jasně a logicky. Vážíme si archivářů i jejich dlouholeté práce ve ztížených podmínkách, vážíme si jejich odbornosti a mnoholetých zkušeností na poli dokumentace, systematizace a archivace analogových materiálů, ale digitalizace je přece jenom obor pro všechny nový, který především vyžaduje společný výzkum a společnou cestu ke zvládnutí všech překážek.
Možná se mýlím, ale vtírá se zde pocit, že jde zase jen a jen o peníze, s přibývajícími zkušenostmi je totiž digitalizace metodou DRA stále levnější a levnější, že by se pan ředitel bál, že nakonec bude digitalizace Zlatého fondu české kinematografie svěřena digitální laboratoři na AMU či jiným externím dodavatelům jako např. Nadaci české bijáky, která vlastně dosud provedené digitalizace z nemalé částí financovala, aniž ji bylo, jakkoliv, alespoň formou titulku, v konečné verzi poděkováno. Nesmíme totiž zapomínat, že na jednotlivé zakázky bude v budoucnu vypsána veřejná soutěž a před rokem, dvěma byla řeč o částce 2,5 milionů za jeden film, dnes je metoda DRA už na 1,5 milionů a určitě se podaří cenu ještě snížit. Možná předjímám, ale vedle předjímání druhé strany, že kameramani mají v úmyslu využít příležitosti a svá díla „vylepšovat“ je mé předjímání jen docela logickým něžným povzdechem.
Vrátím se ještě na chvilku k pojmu odborář, nevím kolik z vás, zde přítomných je přesvědčeno o smysluplnosti odborů v dnešní době a kolik je kolektivních členů, jen proto, že majetek odborářů nestihl někdo kompletně ukrást, takže se můžeme, tak trochu, cítit spolumajiteli. Asociace sdružené v Konfederaci umění a kultury, pokud vím, většinou řeší, kromě odborných otázek, honoráře, smlouvy, vztahy s objednateli a bývají také součástí podobných velkých projektů jako je zmíněný projekt NAKI, na němž se podílí kromě Asociace českých kameramanů také Asociace zvukařů a vlastně svým hlasem i my všichni. Všechny vyjmenované oblasti našeho zájmu spadají, ať chceme nebo ne, do odborářské činnosti.“
Konfederace umění a kultury podpořila podpisem Memoranda o porozumění o metodě DRA výzkum metodik digitalizace národního filmového fondu financovaného ministerstvem kultury ČR a má zájem na hospodárné využívámí těchto prostředků. Zajímá se proto i o to, proč NFA náhle digitalizuje české filmy pod cenou v zahraničí, když je zde v Čechách financován drahý projekt na vlastní metodiky podporující vlastní česká restarurátorská studia.
Mgr. Jessica Horváthová, víceprezidentka Konfederace umění a kultury – KUK