OTEVŘENÝ DOPIS JIŘÍHO MENZELA MINISTROVI KULTURY ČR DANIELU HERMANOVI

Praha 13.4.2015
Vážený pane ministře!
Omlouvám se, že vás přepadám tímto otevřeným dopisem, ale píšu vám jen z obavy o osud českých filmů:
Všechno stárne a filmy, které se nám kdysi líbily, stárnou neméně. Ne jejich duch, ale materiál, na kterém jsou zachyceny, celuloid a emulze na něm, podléhají krutosti času. Marně se vzácné negativy uchovávají v lednicích. Na jejich pozdějších kopiích je stárnutí filmů čím dál tím víc vidět. Naštěstí dnes počítačové zázraky mohou pomáhat k jejich zachování. Každý obrázek na dírkovaném celuloidu, a je jich na každé vteřině filmu čtyřiadvacet, se přepisuje do jedniček a nul na milióny digitálních bodů v počítači a tak zůstane film neporušený zachován pro další časy.
Kvalita přepisu je určena počtem těch bodů. Čím hustější počet bodů — tím kvalitnější a přesnější přepis. Pokrok se nedá zastavit. Vznikl nový systém, který ten počet bodů několikanásobně zvětšuje, místo malého množství „televizních HD“ bodů přichází už tak zvané 4K a kdy je do těch jedniček a nul obraz dokonaleji přepsán. Tím se daří zachovat obraz filmu ve stejné kvalitě, jaká byla už v okamžiku natáčení. Metoda je vyzkoušená a díky tomu jsou už delší čas všude v Evropě kolem nás touto metodou filmy zachovávány. U nás tak zatím mohly být dokonale přepsány kopie jen pouze čtyř českých filmů: Marketa Lazarová, Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci a Ostře sledované vlaky. Tři digitalizované kopie těchto filmů vznikly jen díky soukromé iniciativě společnosti České bijáky, a to bez finanční podpory státu. Byl to ovšem jen začátek, pak se digitalizace zadrhla.
Státní fond kinematografie digitalizaci zastavil s poukazem na to, že způsob digitalizace musí být stanoven podle „platné metodiky, která není ještě hotova“. Nechce proto Českým bijákům zapůjčit k digitalizaci potřebné materiály. Při tom SFK (NFA) sám nechal deset českých filmů digitalizovat v Maďarsku. Rozhodl mezi jinými uchazeči o digitalizaci jen na základě ceny, nikoli na základě kvality.
Vedle toho SFK (NFA — Národní filmový archiv) už sám digitalizoval asi osmdesát českých filmů, bez toho, aby čekal na „platnou metodiku, která není ještě hotova“. Mohl jsem sám vidět jeden z těchto přepisů mého filmu Rozmarné léto a výsledek byl tristní. Kvalita digitalizovaného přepisu nedosahovala kvality obyčejného DVD. Mám za to, že NFA brání digitalizaci metodou, která je zkoumána za peníze Českého státu ve výzkumném programu Ministerstva kultury ČR— NAKI., protože se jednoduše obává srovnání kvality mezi oběma způsoby přepisů. Jde o záměrné zastavení procesu kvalitní digitalizace, která jako důkaz o své funkčnosti přinesla již praktické výsledky, kterými se ČR chlubí na zahraničních prezentacích.
Všude ve světě nad digitalizací dohlížejí odborníci, kameramani, filmaři, kterým nejvíc záleží na původní kvalitě přepisovaných filmů. U nás se NFA spolupráci s odborníky brání, chce mít nad digitalizací vlastní dohled s hloupým a neodborným poukazem na to, že by si tvůrci mohli digitalizováním filmy předělávat.
Vážený pane ministře, prosím, abyste posoudil a zhodnotil důvody, které vedou představitele SFK k tomu, aby bránili dalšímu kvalitnímu digitalizování českých filmů.
Váš Jiří Menzel