Tisková zpráva Státního fondu kinematografie ke knize Živý film
KNIHA ŽIVÝ FILM JIŽ V PRODEJI V DOBRÝCH KNIHKUPECTVÍCH
Dlouho očekávaná odborná publikace ŽIVÝ FILM autorského kolektivu profesorů Akademie múzických umění v Praze a expertů Českého vysokého učení technického v Praze pojednávající o digitalizaci filmů národního filmového fondu se konečně objevila v knihkupectvích.
Pokračovat ve čtení „KNIHA ŽIVÝ FILM JIŽ V PRODEJI V DOBRÝCH KNIHKUPECTVÍCH“CERTIFIKÁT METODY DRA A PROHLÁŠENÍ IMAGO A ACE
Výzkumný tým NAKI Akademie múzických umění v Praze na svých stránkách www.research-dra.com uveřejnil certifikační dokument o zásadním výstupu jejich projektu, Metodika digitálního restaurování filmů, jejímž výsledkem je digitálně restaurovaný autorizát (DRA). Jde o dlouho očekávaný certifikát, abychom mohli oficiálně digitálně restaurovat staré filmy pod dohledem odborného restaurátora a expertní skupiny složené z odborníků filmového obrazu či zvuku a nebo žijících autorů natočených filmů. Jde o historický průlom a završení nadějí všech filmových autorů, režisérů, kameramanů, mistrů zvuku a ostatních filmových profesí, aby se mohlo zastavit nekvalitní digitalizování, které poškozuje význačná česká filmová díla národního filmového fondu.
Pokračovat ve čtení „CERTIFIKÁT METODY DRA A PROHLÁŠENÍ IMAGO A ACE“Prohlášení IMAGO a ACE o spolupráci archivářů a filmařů
VERNISÁŽ KNIHY ŽIVÝ FILM – DIGITALIZACE FILMU METODOU DRA
Na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech dne 2. července 2016 v rámci FITES Party konané od 16:00 hodin na terase Hotelu Thermal proběhla vernisáž knihy Živý film — Digitalizace filmu metodou DRA. Vydavatelem knihy je výzkumný projekt NAKI Akademie múzických umění v Praze.
Její slavnostní křest provedli zástupci autorského kolektivu výzkumníků projektu Digitalizace národního filmového fondu Programu národní kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury České republiky pánové prof. Jaromír Šofr a prof. Marek Jícha společně s nakladatelem knihy Lepton Studio panem Vojtěchem Hyťhou.
Kniha bude k dispozici od srpna v prodejnách dobrých knihkupců. Jde o významnou teoretickou práci o digitalizaci filmů a rovněž o filmu jako takovém. Kniha je určena široké odborné veřejnosti, filmařům, producentům, filmovým teoretickům i historikům a dalším pracovníkům věnujícím se zpřístupněňování filmového kulturního dědictví. Asociace českých kameramanů doporučuje svým členům tuto knihu k jejich pozornosti.



foto: Josef Bernardo Jícha
RECENZE DIGITÁLNĚ RESTAUROVANÉHO FILMU IKARIE XB 1
Posouzení digitalizovaného a restaurovaného filmového díla „Ikarie XB 1“.
Po shlédnutí premiérové projekce digitální podoby cinemascopického filmu „Ikarie XB 1“ v kině „Světozor“ dne 16. června 2016 lze konstatovat, že výsledek je možné považovat za zdařilý a na požadované technologické úrovni. Je patrné, že se vedení NFA do jisté míry poučilo z problematických digitalizací a restaurování. V případě „Ikarie XB 1“ můžeme zaznamenat respektování a využívání některých doporučených postupů projektu NAKI — např. skenování z originálního negativu ve 4K. Pokud ale budeme hodnotit digitalizovanou podobu podrobněji, pak stanovisko nebude zcela bez výhrad. Především je třeba se z mnoha příčin zabývat fotografickými parametry autorské práce kameramana Jana Kališe v kontextu obrazového zadání daného scénářem — nutno říci, že v mnoha směrech výjimečné. Náročné z hlediska žánru sci-fi, ale zároveň – a v tom je ten zásadní paradox – ve své podstatě do značné míry v realizaci zjednodušené. Nikoliv ovšem z důvodů, že např. jde o film černobílý. Ten sice představuje na první pohled zredukovaný komplex obrazových problémů, než je film barevný, (samozřejmě dimenze problematiky barevné technologie je zcela v jiné rovině) ale právě jen na první pohled. Z mnoha možných příkladů uveďme díla jako „Krakatit“, „Obchod na korze“, „Vlčí jáma“ či „Ucho“. Zde nemůžeme nevnímat velkou rozmanitost obrazových úkolů, kdy scénáře předkládaly kameramanům herecké akce v nejrůznějších atmosférách exteriérových motivů, reálů a ateliérových scén. To vše znamenalo pro autory obrazu hledat často velmi sofistikovaná řešení již při přípravě a hlavně pak při vlastní realizaci filmu. Udržet stanovenou jednotu obrazové koncepce — tedy názoru, který umí sdělit a podpořit scénáristický záměr — to vždy bylo a stále je zásadní hledisko pro nejbližšího spolupracovníka režiséra, kameramana. A jak je to v případě „Ikarie XB 1“ ? Můžeme konstatovat, že pokud jde o problematiku filmového obrazu, jedná se o dílo značně ojedinělé. Pokud pomineme několik záběrů do vesmírného prostoru, pak podstatnou část dějů představují scény v jedné, byť členité ateliérové dekoraci. Samozřejmě pro kameramana s řadou náročných obrazových úkolů nejen s hlediska světlotonálních řešení, ale i po stránce pohybově vizuální podoby záběrů. Ovšem pozor — jsme fyzicky stále v jednom ateliéru, se stejným lampovým parkem i kamerovou technikou. A především v tomto případě s autorem obrazu — právem velmi respektovaným Janem Kališem. Tento kameraman, profesor a dlouholetý šéf katedry filmového a televizního obrazu, mimo svého výtvarného citu vynikal (a bylo to všeobecně známo) zcela výjimečnými znalostmi a schopnostmi v oblasti exponometrie. To uměl naprosto suverénně využívat nejen při realizaci jednotlivých záběrů, ale především v rámci koncepce celých scén, či obrazů. Zvláště při realizaci tohoto černobílého filmu zajistil mj. svojí precisní činností nepochybně zcela nadstandardní fotografickou úroveň originálního negativu. Je logické, že v tomto ojedinělém případě nebylo zase až tak složité po jeho naskenování nalézt odpovídající fotografickou podobu pozitivního obrazu. S jistou nadsázkou můžeme předpokládat existenci poměrně a nadstandardně „vyrovnaného“ originální negativu. Tím je jasné, proč digitalizaci a restaurování filmového díla „Ikarie XB 1“ můžeme vnímat do jisté míry jako zjednodušené, či relativně méně náročné. Ale tím není nutné zpochybňovat jinak vcelku velmi dobrou úroveň výsledku. Nicméně z profesionálního hlediska je zřetelné, že eventuelní účast kameramanské expertní skupiny, pracující podle metody DRA, by mohla některé obrazové drobné prohřešky např. v kontrastu a nasycení černé, v nastavení neutrálního podání černobílé škály a odstranění nažloutlosti podtitulků, povýšit ve vyšší autorizovanou kvalitu. Pokud jde o zvukovou stránku – dojem z mnoha důvodů nebyl zcela příznivý a na místě by bylo posouzení odborným restaurátorem zvuku Pavlem Rejholcem.
Mgr. Jiří Šimunek, filmový kameraman.
Člen výzkumného týmu NAKI AMU – Metodiky digitalizace národního filmového fondu
Analýza Asociace českých kameramanů o situaci v digitalizaci filmů v České republice – červen 2016
FITES A AČK PÁRTY NA MFF KARLOVY VARY 2016 – POZVÁNKA

RECENZE DIGITALIZOVANÉHO FILMU DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK
Hodnocení digitální verze NFA filmu Dobrý voják Švejk
Ing. Jiří Folvarčný
Předvedení bylo uskutečněno 17. 4. 2016 v kině Vltava v Kralupech nad Vltavou. O promítacím a zvukovém zařízení kina a jeho technickém stavu nebyly uvedeny žádné relevantní informace a nebyly známy ani přítomným pracovníkům NFA kromě skutečnosti, že zařízení Barco 2K z Belgie bylo nedávno kalibrováno.
Proto je toto hodnocení pouze informativní. Pro objektivně reprezentativní hodnocení DCP je nezbytně nutné předvedení na zařízení, které odpovídá technickému systému digitalizace DCP 4K a je seřízeno objektivními měřícími postupy pomocí speciálních měřících signálů pro obrazovou a zvukovou reprodukci v akusticky vyhovujícím hledišti kina podle ON735251 „Kina“, platné od 1. 4. 1977 včetně změn a.) a b.) z roku 1979, a podle ČSN 730527 „Prostory pro kulturní účely“, stať „Kina pro monofonní, stereofonní a Dolby reprodukci zvuku“.
Pro hodnocení byla použita analogická kriteria používaná Komisí pro hodnocení technické kvality československých filmů takto:
OBRAZ:
1. Vyrovnanost barevná a hustotní (jasová)
2. Sytost a gradace
3. Ostrost
4. Čistota práce
5. Triková technika (technické přechody, prolínačky, zatmívačky, roztmívačky)
6. Cizojazyčné dialogové, úvodní a koncové titulky
ZVUK:
1. Srozumitelnost
2. Kmitočtový průběh
3. Odstup signál/šum záznamu
4. Zkreslení nelineární-tvarové, lineární-kmitočtové
5. Náprava vad analogového záznamu
OBRAZ
1. Barevné hustotní vyrovnání záběrů je velmi dobré. V celé délce filmu převládá jednotné oranžové zabarvení vedoucí k uniformitě barevného podání pleťových odstínů jednotlivých herců. Mohlo být způsobeno vlivem seřízení promítacího digitálního zařízení. Uvedené vady se na fotografiích v dětském pexesu, rozdávaném při předvádění v kině Vltava, nevyskytují. Viz příloha.
2. Sytost je rovněž velmi dobrá. Gradace je snížena — chybí hlubší stíny a vyšší jasy obrazu.
3. Ostrost je velmi rušivě snížena na kvalitu obrazu 16 mm filmové kopie, což způsobilo ztrátu rozlišení jemných detailů v celé délce filmu, neboť ke snímání na negativ byly použity objektivy špičkové světové kvality „Cooke Speed“ britské firmy Taylor & Hobson.
4. Čistota práce je velmi dobrá, včetně odstranění všech nečistot a poškození povrchových ploch (zarýhování) z originálního negativu obrazu, avšak vlivem vad popsaných v bodě 3.) tak nemuselo být zřetelně patrné!
5. Triková technika: velmi rušivě působí falešné stíračky v podobě šikmých dvousměrných oboustranných černých pruhů použité v technických přechodech v místech ostrého střihu. Černé pásy jsou ohraničeny rušivými členitými bílými pruhy, jelikož při skenování zřejmě došlo na hranách odstraněné emulzní vrstvy k vytvoření stínů. Skutečnost, že při zpracování digitálního signálu obrazu nebyly odstraněny, se zdá nepochopitelná. V původní analogové verzi se tato vada digitalizace téměř nevyskytuje.
6. Ve scéně s kradeným psem, odehrávající se u pražského Rudolfina, byl termín „důstojník“ chybně přeložen jako „voják“, patrně z neznalosti překladatele, takže následující dialog postrádá v anglické verzi smysl. Titulková listina filmu měla být odborně korigována!
ZVUK
1. Srozumitelnost slovní je narušena lineárním kmitočtovým zkreslením působícím snížením zřetelnosti souhlásek ve vysokých kmitočtech /s, c, z/. Také tato vada mohla být způsobena vlivem neseřízení zvukového zařízení kina.
2. Kmitočtový rozsah je ve vysokých kmitočtech omezený v celé délce filmu. V záznamu dechové hudby, zejména v úvodu filmu, působí rušivě chybějící hluboké tóny tuby (v obrazu jsou viditelné tři neslyšné). Oprava této vady je dost jednoduchá při masteringu digi verze.
3. Odstup signál/šum pozadí optického záznamu zvuku je poslechově vyhovující, snad způsobený vadami v bodech 1. a 2. To eventuelně umožňuje podstatné zlepšení zdůrazněním vysokých a nízkých kmitočtů v digitální verzi zvukového záznamu. Digitální remastering a úpravy analogového záznamu zvuku vyžadují poslechové podmínky jako při původní mixáži v sále, odpovídající požadavkům na akustiku stanovených v ČSN 730526 „Akustika ve studiích pro zpracování a kontrolu zvukových záznamů“. Pouze v takových akustických podmínkách poslechu jsou slyšitelné vady a možná jejich náprava. Poslechem v malých místnostech zvukových režií nejsou nutné korekce zejména vad v dialozích poznatelné.
4. Zkreslení místy, zejména v 1. části filmu, zřetelně silně chrčivé tvarové-nelineární zkreslení sykavek vlivem nekompenzování usměrňovacího jevu způsobené zřejmě vadnou hustotou optické zvukové stopy záznamu ve zvukové analogové kopii, použité pro digitalizaci. Nejde o vadu digitalizace, nýbrž analogové kopie (blíže viz Oborová encyklopedie „Film a filmová technika“, str. 335, stať „Zpracování laboratorní fotografického /optického/ záznamu zvuku“, SNTL 1974, Praha). Tato problematika bývá v některých současných filmových laboratořích z neznalosti senzitometrie a denzitometrie fotografického záznamu zvuku zanedbána, zatímco v produktech digitalizace špičkových světových firem (např. společnosti DTS Lowry Digital Images) se tyto vady u více než stovky titulů od počátků fotografického záznamu zvuku ve filmu od 30. let vůbec nevyskytují.
ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ:
Je žádoucí před digitalizací filmů let 1956-1970 (eventuálně 1971) vyhledat hodnotící protokoly Komise pro posuzování technické kvality čs. filmů, (pokud se zachovaly v archívu NFA), neboť: řada technických vad je dnes v procesu digitalizace a úprav analogového záznamu nejen zvuku, ale i obrazu částečně či úplně odstranitelná, aby tak technické nedostatky nerušily vnímání obsahu i formy filmového díla.Jako příklady mohou opět sloužit výsledky digitalizace jak obrazu, tak zvuku již výše uvedené americké společnosti DTS Lowry Digital Images, např. prezentované v bonusu filmu „Dr. No“ jak v DVD, tak v BD verzi.
Příloha 1x: Pexeso z fotografií scén filmu „Dobrý voják Švejk — Poslušně hlásím“.
V Praze 4. 5. 2016 Ing. Jiří Folvarčný
Ing. Jiří Folvarčný je nezávislý expert v audiovozi
