PŮVODNĚ ČESKÝ FILM #ZPĚTVKINECH V KOLORITU MAĎARSKÉ VERZE

Adéla ještě nevečeřela

Předpremiéra digitálně restaurovaného filmu dne 14. 11. 2015

V kině Lucerna proběhla dne 14.11. 2015 předpremiéra digitálně restaurovaného filmu „Adéla ještě nevečeřela“, který byl natočen v roce 1977 a jsou pod ním podepsání režisér Oldřich Lipský, scénárista Jiří Brdečka a kameraman Jaroslav Kučera, jeden z předních kameramanů, který se zapsal do zlatého fondu české kinematografie prací na filmech ze 60. let Vojtěcha Jasného, Věry Chytilové a dalších.

Pokračovat ve čtení „PŮVODNĚ ČESKÝ FILM #ZPĚTVKINECH V KOLORITU MAĎARSKÉ VERZE“

ČESKÁ PREMIÉRA FILMU KAMENNÝ MOST ZRESTAUROVANÉHO METODOU DRA

MFF OSTRAVA KAMERA OKO
FAMU
MINISTERSTVO KULTURY
ASOCIACE ČESKÝCH KAMERAMANŮ

Dne 1. října 2015 proběhla v Malém a Velkém sále Kina Lucerna v Praze tisková konference Mezinárodního filmového festivalu Kamera OKO Ostrava, prezentace Metody digitalizace národního filmového fondu DRA, digitálně restaurovaného autorizátu a česká premiéra prvního filmu digitálně restaurovaného metodou DRA – Kamenný most, režiséra Tomáše Vorla.

Pokračovat ve čtení „ČESKÁ PREMIÉRA FILMU KAMENNÝ MOST ZRESTAUROVANÉHO METODOU DRA“

UNAVENI Z ARCHIVNÍ MOCI

Členy výzkumného týmu NAKI příjemně překvapilo, když se dozvěděli, že Kancelář Kreativní Evropa — MEDIA spolu s Národním filmovým archivem (NFA) pořádají 26.5.2015 v Městské knihovně v Praze setkání význačných osobností evropského archivnictví pod názvem Seminář Archivní film dnes a že k účasti na této konferenci jsou zváni i zástupci tuzemského výzkumného projektu NAKI zabývajícího se digitalizací národního filmového fondu, který řeší AMU ve spolupráci s širokým týmem odborníků Z ČVUT a dalšími externími spolupracovníky. Neprodleně podali přihlášku s anotací příspěvku na téma Systém posouzení obrazových rozdílů v digitální kinematografii, týkající se kvality zpřístupňování digitálního obrazu pořízeného ze starých archivních filmů.

Pokračovat ve čtení „UNAVENI Z ARCHIVNÍ MOCI“

ROZZLOBENÍ TVŮRCI ANIMOVANÝCH FILMŮ – STARÉ POVĚSTI ČESKÉ

Rath českého filmu

Vypadá to, že i český film má svého Ratha, a to minimálně bohorovným způsobem jak spravovat majetek státu. V současné době má jako své rukojmí naše filmové dědictví a je minimálně stejně inteligentní a zároveň bezskrupulózní jako Rath, takže to bude trvat asi ještě nějaký čas, než skončí také v propadlu dějin a české filmové dědictví budou moct v Národním filmovém archívu spravovat kompetentní odborníci ve spolupráci s autory a ne vševědoucí teoretici bez jakýchkoli praktických odborných znalostí.

Pokračovat ve čtení „ROZZLOBENÍ TVŮRCI ANIMOVANÝCH FILMŮ – STARÉ POVĚSTI ČESKÉ“

Třeštění kolem 4K

Označení 4K, stejně jako pojmy 2K, HD či SD poskytují zasvěceným informace o jednom z nejvýznamnějších kritérií kvality pohyblivého, tedy kinematografického obrazu. Tímto kritériem kvality obrazu je jeho rozlišení. Filmový obraz je specifický charakteristickou strukturou zrnitosti, která se liší u různých typů filmové suroviny a zejména u starých filmů má podstatný vliv také laboratorní zpracovatelský proces. To co na diváky ještě donedávna působilo jako filmový vzled (ještě si pamatovali projekce z filmových kopií) a co je předmětem obliby u filmofilů, navštěvujících projekce filmových archivů, aby zhlédli filmy z původních filmových kopií, zmizelo dnes u kinematografických děl vyráběných pouze digitální technologií. Rozlišení 4K přináší v procesu digitálního restaurování 35mm filmů tuto autentickou informaci k divákům v digitální podobě nejkvalitněji a protože jde o fenomén filmového vzhledu, je to opravdu důležitý prvek pro celkový účin filmového díla (představení). Všude na světě je používáno jako základní (rozumíme standardní) 4K rozlišení – DCP4K. Návrat zpět do úvah o dostačujícím rozlišení 2K je základním nepochopením problematiky, a proto by takovéto rozhodování nemělo příslušet technikům – skeneristům, zvažujícím pouze parametry ekonomického efektu versus viditelnosti obrazových detailů. O to ve skutečnosti přece vůbec nejde!

Pokračovat ve čtení „Třeštění kolem 4K“