Vážení členové Asociace českých kameramanů,
Dne 14. února 2016 vystoupila Asociace českých kameramanů z Evropské federace kameramanských asocicací IMAGO.
Situace Asociace čekých kameramanů po valné hromadě IMAGO v Jeruzalémě 2015 nebyla nijak jednoduchá i když jsme tam prezentovali prokazatelné pozitivní výsledky výzkumného projektu NAKI o vzniku Metody DRA a prvním touto metodou restaurovaném filmu. IMAGO hlasovalo na valné hromadě v belgickém Mons roku 2013 o IMAGO Deklaraci DRA, kde všichni delegáti ze 47. zemí světa organizovaní v IMAGO souhlasili s myšlenkou zavést systémové kontroly digitalizací archivních filmů kameramany. Nové digitální médium je nebezpečným nástrojem v kinematografii a současně úžasnou možností, jak uchovat naše filmy v původní podobě. Všichni autoři filmu si přejí, aby jejich filmy byly prezentovány tak, jak byly natočeny. Dnes je to konečně možné. Začali jsme spolupracovat s Národním filmovým archivem a přivedli na svět kvalitně restaurované a digitalizované filmy Marketa Lazarová, Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci a Ostře sledované vlaky. Při této práci vznikl výzkumný projekt Ministerstva kultury České republiky – NAKI, který tvoří Metodiky digitalizace národního filmového fondu.
Začal ale proti nám silový lobbistický nátlak vedený z Bruselu od organizace evropských archivů ACE, zejména od jejího předsedy pana Nicoly Mazzantiho. Mazzanti, který tvrdí, že “nevidí rozdíl mezi kameramanem a kostymérem” a že není účast kameramana u digitalizace potřebná, že my nemáme archiváře co poučovat o digializaci, protože “archiváři vše dobře znají již několik desítek let a oni nás také nepoučují jak máme natáčet filmy”. K tomuto názoru se přidal rovněž nový ředitel NFA pan Michal Bregant a dřívější harmonické vztahy s archiváři byly ty tam.
Přemístěním kanceláře IMAGO z Paříže do Bruselu, začal bruselský lobbing fungovat naplno i v rámci IMAGO výboru, což byl pravý důvod odchodu Francouzské asociace kameramanů z IMAGO. Tehdy Francouzi věděli to, co my až dnes. Začalo být kontraproduktivní zůstat členem IMAGO, protože závěry a usnesení na kterých se dohodla valná hromada IMAGO není možné uvést do praxe. AČK s tímto dlouho bojovala a snažila se zdolávat překážky, které jí ale nekladla organizace archivářů ACE přímo, ale nejprve samo IMAGO. Jakoby byl prezidentem IMAGO pan Nicola Mazzanti, že?
Na Valné hromadě IMAGO v Jeruzalémě se hlasovalo o novém IMAGO výboru a o novém prezidentu IMAGO. Delegát AČK Marek Jícha ale nesměl hlasovat. AČK byla z hlasování vyloučena, protože odmítla zaplatit členský poplatek IMAGO za rok 2014. Tak rozhodla valná hromada AČK svým hlasováním, jako projev demokratického odporu proti zaslání evidentně lživého dopisu výborem IMAGO do Prahy. Předmětem dopisu je tvrzení, že IMAGO zrušilo IMAGO Deklaraci o DRA na valné hromadě IMAGO v Delfách 2014. Jde o záměrnou a manipulativní lež!
Následné jednání s Paulem René Roestadem novým prezidentem IMAGO nikam nevedla a proto jsme se dne 6. února 2016 v Paříži s ním, jako se zástupcem IMAGO domluvili na tom, že si Asociace českých kameramanů na nějaký čas od IMAGO “odpočine”. Dále rozvíjet neproduktivní a nekolegiální vztahy mezi AČK a IMAGO nemá smysl. AČK tedy následuje Francouzskou asociaci kameramanů, která v roce 2014 z IMAGO vystoupila. Při jednání s paní Nathalií Durand, prezidentkou Asociace Francouzských kameramanů v Paříži, jsme dostali ujištění, že Francouzi neplánují návrat do IMAGO, pokud se nezmění nedemokratické jednání bruselského boardu IMAGO.
IMAGO je tedy bez Paříže a Prahy, ale má zdá se jiný, globálnější plán na svoji další činnost. Ta vyhovuje spíše větším Asociacím, jako je anglická, australská, norská a podobně. Činnost IMAGO lze lehce dešifrovat z toho, co dělá. Jak víte Autorskoprávní výbor IMAGO již po několik let neexistuje, zdá se nám, že záměrně, neboť tím bruselské centrum může nikým nepozorováno a nekontrolováno dělat samostatná rozhodnutí, o kterých my nic nevíme. Na otázku, komu toto nejvíce vyhovuje, si prosím odpovězte sami.
Již v Jeruzalémě (valná hromada IMAGO 2015), ale i na pozdějších schůzkách a jednáních, jsme zjistili, že podobný názor na věc mají rovněž Poláci a Maďaři. Zdá se, že náš středoevropský region není považován IMAGO předsednictvem, jako důležitý. To se projevovalo dřívější snahou Nigela Walterse organizovat pro nás tzv. “východoevropský blok” vedený Ruskem. Asi chtěl tento Angličan rozjet podobnou aktivitu, jaká se odehrává na Balkáně, kde se balkánské kameramanské Asociace sdružují ve své Konferenci při filmovém festivalu Manaki Brothers. Rusové ale tradičně o tento britský plán nejevili zájem a za nás za AČK musím říci, že iritující název “východoevropský blok” je rovněž nepřijatelný. Jsme středoevropský region a jestli pánové v Anglii, Belgii a Norsku neví, kde má Evropa svůj střed je to jejich problém. Při volbě do nového IMAGO boardu středoevropští kandidáti zvoleni nebyli. AČK volit nesměla. Nyní je prý v boardu naším “východoevropským” zástupcem delegát ze Srbska pan kameraman Pregrag Bambić. Tedy správně řečeno již ne naším českým, ale pouze zástupcem Slováků, Poláků a Maďarů. Němci a Rakušané mají svého německého zástupce v boardu, ale ti se samozřejmě do východní či střední Evropy nepočítají.
Co dodat? Rádi bychom dále spolupracovali na autorsko-právních otázkách a problematice restaurování, což zatím v IMAGO vůbec nešlo. Slováci jsou o několik mil před námi, jsou příkladem toho, jak je spolupráce kameramanů a restaurátorů důležitá. V jiných státech se běžně kameramani k restaurování a digitalizaci zvou a uvádějí se jejich jména v závěrečných titulcích a to i u filmových děl nežijících autorů. Taková je praxe i v USA. Jenom u nás ne. Možným vzniklým problémem může být to, že jsme se snažili prostřednctvím výzkumného projektu NAKI – DRA spoluúčast autorů filmů na digitalizaci písemně a metodicky definovat. Protiautorský odpor je ale veliký! Digitalizace je v každém případě zásah do uměleckého díla, kterým film bezesporu je. Kdo však může měnit umělecké dílo? Koloristé? Historikové, kteří se prohlásí sami za restaurátory? Koloristé nejsou autoři a historikové také ne. Umělecké dílo mohou měnit zase jenom jejich autoři. V opačném případě jde o barbarství a tvorbu nových nepovolených verzí díla, což je chráněno Autorským zákonem a všemi souvisejícími dokumenty. Na Slovensku mají restaurátorskou komoru, tak jdou tyto věci lépe a rychleji určovat, protože tato otázka je ze zákona řešena. V Čechách restaurátorská komora není a jedinou organizací zastupující profesní zájmy kameramanů je proto naše Asociace. Jsme tedy v boji za uchování Národní kulturní identity zájmů autorů a to nejen autorů české kinematografie. Nejde tedy o žádnou xenofobii. Metoda DRA řeší kontrolu a účast autorů filmů nad digitalizací jejich uměleckých filmových děl. V IMAGO máme proto více spojenců, než by se zdálo. IMAGO Deklarace je stále platná a minimálně dvě Asociace ji určitě nezruší, francouzská a česká. Zmanipulované bruselské IMAGO a jeho výbor bude muset jednou ustoupit, rovněž tak pánové Bregant a Mazzanti. Hledaným kompromisem nemůže být porušování autorského zákona.
Dopis IMAGO o vyloučení AČK z důvodu neplatičství ZDE
Dopis AČK o vystoupení z IMAGO z důvodu ztráty důvěry ve vedení IMAGO ZDE
Lživý dopis generálního sekretáře IMAGO Louise – Philippa Capelly ZDE