Umělá inteligence a její dopad na globalizovaný audiovizuální svět
Během mezinárodního kongresu AVACI 2023, který se konal ve dnech 3. až 4. května v brazilském Riu de Janeiru, se diskutovalo o vlivu umělé inteligence na práci scenáristů a režisérů.
Na konferenci vystoupili argentinský režisér a scenárista Marcelo Piñeyro (DAC), chorvatský režisér Nikica Zdunic, člen představenstva DHFR, brazilská scenáristka Sylvia Palma (GEDAR), kolumbijský scenárista Carlos Gaviria (REDES), právníci specializující se na autorská práva Luis Mangiavillano (DAC) a Germán Gutiérrez (ARGENTORES), Slovinec Gregor Stibernik, výkonný ředitel AIPA, a panamský režisér a scenárista Luis Romero (EDAP).
Panelisté přiblížili nové technologie se zaměřením na umělou inteligenci v audiovizuálním průmyslu a na to, jak její využití mění způsoby produkce.
Využívání umělé inteligence je celosvětově diskutovaným tématem a audiovizuální průmysl není z této debaty vyňat, protože její využití sahá od psaní scénářů a castingu až po speciální efekty a distribuci.
A.I. zcela jistě mění způsob, jakým se filmy natáčejí a sledují. Na jedné straně přináší výhody, ale existují i potenciální nevýhody, které je třeba zvážit.
„Budu mluvit o obavách, které to vyvolává. První, co mě napadá, jsou apokalyptické obrazy. O stávce hollywoodských scenáristů v dnešní době se jedno z tvrzení týká využívání umělé inteligence producenty. To je nejpravděpodobnější apokalypsa. Pozitivní využití umělé inteligence v audiovizi je nesporné. Může nás AI nahradit v tvůrčím ohledu?“ těmito slovy zahájil debatu Marcelo Piñeyro.
Jako cvičení Piñeyro uvedl jako příklad film Alana Resnaise Poslední rok v Marienbadu a představil si, „že bychom jej prošli umělou inteligencí, jako by příběh byl náš, a požádali ji, aby příběh rozvinula ve strukturách a rozdělila jej do aktů a scén. Zejména tento film jde jako model vývoje opačným směrem. UI nás vedla ke konvenčnějšímu vyprávění. Umělá inteligence dnes nepochybně operuje s takovým množstvím dat, které má k dispozici.“
Nikica Zdunicová zase prohlásila, že „některá pracovní místa budou zrušena, ale myslím, že to budou ta technická, a ne ta kreativní„. Chorvatská režisérka uvedla, že začala používat Midjourney – umělou inteligenci, která vytváří obrázky z textu nebo z jiných obrázků – k vytvoření storyboardu a „nelíbilo se mi to, ale bylo to působivé“. A dodala, že když píše scénáře, občas si s A.I. povídá, aby se jí zeptala na názor: „Pomáhá mi to uvědomit si, co se očekává, a snažím se tomu vyhnout“.
Podle Sylvie Palmy A.I „vyžaduje nové způsoby myšlení. Jsem optimistická, protože jsme psali perem, pak stroji, pak počítači a nikdy jsme nezapomněli na skutečnost, že jsme tvořili. Dokud budeme mít větší přístup ke znalostem a technologiím, které nám pomáhají tvořit, začneme se zabývat novými procesy, které jsme si dříve ani neuměli představit.“
Jaké jsou limity?
Podle informací zveřejněných na stránkách Variety a The Hollywood Reporter „hlavní společnosti zabývající se umělou inteligencí (OpenAI, Google, Meta, Amazon, Microsoft, Inflection a Anthropic) dobrovolně přijaly bezpečnostní opatření ke zvládnutí rizik plynoucích z nově vznikající technologie ve snaze Bílého domu dosáhnout toho, aby se toto odvětví regulovalo samo při absenci legislativy, která by mohla stanovit limity vůči vývoji nových nástrojů.“
V současné době je dobře známo, že na načítání dat pro umělou inteligenci pracuje mnoho společností, které mají mít v době, kdy jsou podávány k tvorbě, více informací. Je jasné, kolik bychom jí měli poskytnout nebo do jaké míry bychom měli umožnit její zásahy?
Marcelo Piñeyro stejně jako samotný hollywoodský průmysl – se během kongresu ptal, „kde je hranice nástroje a do jaké míry udělujeme pravomoc rozvíjet se v příběhu? Zajímá mě narativ, protože když mluvíme o vytváření digitálních světů, mluvíme o objektivních věcech. Když mi bylo 18 let, byla tato současnost nemožná, pokud jde o možnost sledovat a vytvářet filmy.“
Dalším tématem, kterému se věnovala debata na posledním kongresu AVACI, bylo, do jaké míry lze nebo je třeba akceptovat produkce vytvořené pomocí umělé inteligence, v nichž mohou být hlavními postavami Humphrey Bogart a Michelle Pfeifferová.
Panamský režisér Luis Romero zdůraznil, že „umělá inteligence existuje již mnoho let. Od té doby, co byl vytvořen počítač, existuje umělá inteligence. Podle mého názoru podstata nespočívá v tom, že by umělá inteligence byla použita proti nám. Final Draft je umělá inteligence: napíšete scénář, určí, kolikrát jste použili postavu a její cestu. Tyto programy byly vytvořeny za účelem války a generování peněz a moci pro dominantní systém. To, co děláme s umělou inteligencí, musí být záležitostí lidí.“
Práva autorů v sázce
Na příkladu Bogarta, Pfeifferové a Branda vyvstala otázka, zda by tyto produkce nepředstavovaly – nebo se neblížily – falzifikaci, a tedy porušení práv autorů. Etické a morální dilema, které vedlo k otázce, kterou vznesl slovinský režisér a scenárista Klemen Dvornik (AIPA): „Jakým způsobem by měla být umělá inteligence využívána, aby neporušovala práva autorů?“
A výkonný ředitel DAC Luis Mangiavillano si v tomto smyslu vyzkoušel první odpověď, když prohlásil, že „čelíme problému. Nedávno bylo rozhodnutím Úřadu Spojených států pro autorská práva zamítnuto autorské právo na komiks vytvořený A.I. To znamená, že A.I. tvoří a že tvorba nemá autorské právo. Zdá se, že autorské právo chrání osoby. Pokud začnou tvořit stroje a instituce prohlásí, že výtvory nemají vlastníky, protože za tímto dílem nestojí člověk, máme problém. A.I. vyvíjí algoritmy, ale živí ji autorská práva. To je nebezpečná situace; vlády popírají autorská práva na A.I.“
Odkaz na rozsudek zde
Umělá inteligence reflektovaná Hollywoodem
V posledním díle Mission Impossible -Dead Reckoning Part One- čelil Tom Cruise a jeho tým všemocné formě umělé inteligence známé jako Entita, která má schopnost manipulovat s lidmi, zbraněmi a několika obrannými systémy. Ve filmu se snaží zabránit tomu, aby se Entita dostala do nesprávných rukou, a pronásledují některé mocné, kteří chtějí tuto nebezpečnou technologii získat a ovládnout.
Film se dostal do kin v době velkých obav kvůli skutečné hrozbě, kterou představuje umělá inteligence, a to i v Hollywoodu, kde jsou omezení ohledně toho, k čemu se technologie smí a nesmí používat ve filmech a v televizi, v centru probíhajících pracovních sporů mezi stávkujícími scénáristy a herci versus právnickými firmami a platformami.
„Umělá inteligence je jednoznačně něco, proti čemu bojujeme,“ řekla švédská herečka a představitelka hlavní role ve filmu Mission Impossible Rebecca Fergusonová pro The Hollywood Reporter s odkazem na stávku scénáristů a tehdejší stávku potenciálních herců. „Lidé mají strach. Žijeme ve světě, kde se umělá inteligence prolne s naším světem, a my musíme zjistit, kam zapadáme a jak to funguje, protože to neprochází jen naší prací, ale i naším každodenním životem.“