Vážený pane předsedo Rady České televize, vážené členky a členové Rady České televize,
Asociace českých kameramanů (AČK) za podpory Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS), Českého filmového a televizního svazu FITES, Asociace filmových střihačů a střihaček (AFS), Ochranné asociace zvukařů – autorů (OAZA) a mnoha dalších českých filmařů vás s nejvyšším znepokojením a naléhavostí žádají, abyste zastavili neuvážené rozhodnutí vedení České televize zrušit činnost filmové laboratoře České televize k 31. 8. 2022.
Filmová laboratoř České televize patří mezi špičková pracoviště nejvyšší kvality a nese certifikaci KODAK v kategorii A. Zaměstnává úctyhodně malý počet vysoce specializovaných pracovníků vedených vrchním technologem panem Tomášem Hejdukem. Profesionální a jedinečná práce, kterou tento tým odvádí je na evropské i světové úrovni. Filmová laboratoř ČT je rodinným stříbrem České republiky. Zbavit se ho by byl tragický a nenapravitelný omyl s nedozírnými následky na českou filmovou tradici a kulturu.
Filmový negativ, dekádami prověřený výrazový prostředek dramatického obrazu, se vrací do tvůrčí praxe – natáčí se na něj stále více filmů. Velké množství snímků natočených na film je oceněných v Cannes, nebo na Oskarech. Negativ Eastman KODAK je na deset let dopředu vyprodaný. Dochází k výzkumu tzv. hybridních metod – zapojení filmového negativu do digitálních technologií – např. úspěšný americký film Duna, rež. Denise Villeneuva. Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula a Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy jsou nedávní zástupci oceňovaných českých filmů natočených na negativ. Českou stopu nese i oceňovaný film Nezanechat stopy režiséra Jana P. Matuzsynského vzniklý v mezinárodní koprodukci Francie, Polska a České republiky, kde vkladem české strany bylo právě laboratorní zpracování filmového negativu v České televizi. A mnohé další projekty se připravují.
Vedení České televize nedělalo filmové laboratoři dostatečnou reklamu, která by z ní udělala žádanou evropskou laboratoř s dostatkem zakázek. Producenti z Německa natáčejí reklamy na filmový negativ a vozí je přes Prahu do Budapešti na vyvolání. Proč? Domníváme se, že jde o promarněou příležitost, kterou lze ještě napravit.
Dalším neopomenutelným aspektem je funkce laboratoře ČT ve filmovém školství. Do Prahy přijíždějí studenti z celého světa, aby zde studovali na jedinečné filmové škole, kde se na film ještě točí – na FAMU. Právě natáčení na filmovou surovinu je jejich hlavní motivací ke studiu v Praze. Zrušení filmové laboratoře v ČT by zasadilo smrtelnou ránu pověsti českého filmového školství.
Vyvolávat film ve Zlíně je sice možné, ale dobrý hospodář si položí otázku, proč platit trojnásobnou cenu, je-li kvalitnější labotatoř přímo v Praze. A co se stane až Zlínská soukromá laboratoř bude ve finančních problémech a bude jediná v České republice? Jak a o kolik procent se zvýší její ceny? Za jaké astronomické zahraniční ceny budeme vyrábět zabezpečovací filmové materiály pro naše české archivy? Nebo necháme snad historické filmy postupně zaniknout? Tyto důsledky musí být současnému vedení ČT zřejmé.
Apelujeme na veřejnoprávní poslání a funkci České televize jako kulturní instituce, která by právě z této podstaty měla mít povinnost udržovat minoritní audiovizuální/filmové projekty, které
můžeme označit jako projekty národní kulturní dentity. Činnost pražské filmové laboratoře k takovým projektům bezesporu patří. Proto neobstojí zástupné “ekonomické” argumenty, že provoz laboratoře stojí 10 mil. korun ročně a že je údajně využita jen ze 30%. Víme, že laboratoř pracuje průběžně pro 14 stálých zákazníků. Její samotná existence má penězi nedocenitelný význam. UNESCO je připravena filmové laboratoře chránit, proč tedy Česká televize nepožádala o statut národní techické památky pro filmovou laboratoř? Ano, až tak absurdní celá tato situace je.
Televizní poplatky, které se kvůli politickým tlakům od roku 2008 nezvedly, natož aby ani vzdáleně kopírovaly stále rostoucí inflaci, jsou ale koncesionáři placeny právě proto, že Česká televize má udržovat českou národní kulturu s tímto příspěvkem. Nebude-li Česká televize tuto fuknci plnit, poroste odpor k nutnému zvýšení koncesionářských poplatků ještě více. Věříme, že do takové spirály se nikdo dostat nechce.
Zrušení filmové laboratoře by byl nevratný a likvidační krok. Je to stejné, jako bychom se rozhodli, že z Národního divadla vyhodíme Hynaisovu oponu, protože je neekonomické ji udržovat v provozuschopném stavu, zvedat a spouštět ji spotřebovává elektřinu… Bude levnější ji vyhodit a nemít oponu žádnou. Divadelní představení to nijak přeci nezmění.
S nejvyšší urgencí Vás žádáme, zastavte tento nezodpovědný plán vedení České televize a pomozte zachránit její filmovou laboratoř. Od doby vzniku české kinematografie, poprvé v rukách Jana Kříženeckého, byl v Praze vyvoláván filmový negativ. Do dnešních dnů tomu nebylo jinak. Apelujeme na Vás, absyte se nekonáním nestali tichými katy české kinematografie a nepřihlíželi likvidaci této úžasné kulturně technické tradice a velké pýchy českého národa.
Prosíme, pojďme vzít rozum do hrsti. Buďme kulturní a prozíravou společností.
Asociace českých kameramanů (AČK)
Marek Jícha, prezident AČK
Asociace režisérů a scenaristů (ARAS)
Radim Špaček, předseda ARAS
Český filmový a televizní svaz FITES
Jaroslav Černý, předseda FITES
Asociace filmových střihačů a střihaček (AFS)
Adam Brothánek, předseda AFS
Ochranná asociace zvukařů – autorů (OAZA)
Karel Jaroš, předseda představenstva