Vážený pane Neumanne,
děkuji Vám za dopis, v němž upozorňujete na význam filmové laboratoře České televize a na možné důsledky jejího zrušení.
Jak ve svém dopise uvádíte, jde o záležitost, která přesahuje rámec samotného provozu České televize, neboť zachování odborných znalostí, technologického vybavení a kapacit pro práci s filmovou surovinou má význam nejen pro samotnou tvorbu, ale i pro uchování audiovizuální dědictví jako celku.
Z právního hlediska nevidím překážku, která by České televizi bránila filmovou laboratoř využívat také pro externí zákazníky. Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, výslovně stanoví, že Česká televize je oprávněna vykonávat podnikatelskou činnost, pokud souvisí s předmětem její činnosti a neohrožuje poskytování veřejné služby. Zákon současně výslovně počítá s odděleným účtováním podnikatelské činnosti a činnosti spočívající v poskytování veřejné služby.
Poskytování filmových laboratorních služeb přitom zjevně spadá do oblasti audiovizuální tvorby a souvisí s výrobními a technickými kapacitami České televize. Zákon nestanoví, že by takové služby mohly být poskytovány pouze českým subjektům. Z tohoto hlediska tedy není důvod spatřovat právní překážku ani v poskytování laboratorních služeb zahraničním filmovým produkcím. Díky tomu se udrží a dále se budou rozvíjet odborné kompetence, které by při úplném zániku tohoto typu pracoviště bylo velmi obtížné znovu vybudovat.
V současné době Česká televize nabízí externím zákazníkům své technické a výrobní kapacity a ve své nabídce produkčních služeb výslovně uvádí také filmovou laboratoř a služby zpracování filmového materiálu. Ve své nabídce v anglické verzi pak Česká televize hovoří přímo o službách pro domácí i mezinárodní klienty a uvádí mimo jiné provoz profesionální filmové laboratoře pro zpracování 16mm a 35mm filmu.
Podle mého názoru je zřejmé, že samotný veřejnoprávní charakter České televize není právní překážkou komerčního využívání jejích technických a výrobních kapacit. Naopak, zákon s takovou činností výslovně počítá a stanovuje pravidla, za nichž ji Česká televize může vykonávat.
Současně však musím respektovat zákonem stanovenou autonomii České televize. Rozhodování o jejím vnitřním organizačním uspořádání, o využívání jednotlivých výrobních a technických kapacit a o ekonomické efektivitě jejich dalšího provozu není v působnosti Ministerstva kultury, resp. ministra kultury. Statutárním orgánem České televize je generální ředitel, který odpovídá za její řízení, hospodaření a organizační uspořádání.
Ministerstvo kultury proto nemůže generálnímu řediteli České televize nařídit, aby filmovou laboratoř zachoval, ani mu určovat, jakým způsobem má být provozována či financována. Hledání cest, jak významné pracoviště dále rozvíjet, případně jak zvýšit jeho využití a ekonomickou efektivitu prostřednictvím externích zakázek, je v první řadě věcí vedení České televize.
To však podle mého názoru nijak nesnižuje význam diskuse, kterou svým dopisem otevíráte. Naopak se domnívám, že otázka dalšího využití filmové laboratoře by měla být posuzována nejen z hlediska okamžité ekonomické návratnosti, ale také v širším kontextu české kinematografie, filmového vzdělávání, zachování odborného know-how a dostupnosti technologické infrastruktury pro současnou i budoucí filmovou tvorbu. Věřím, že vedení České televize při svém rozhodování zváží všechny tyto souvislosti a posoudí také možnosti, jak potenciál filmové laboratoře v budoucnu co nejlépe využít.
S pozdravem
Ota Klepmíř
Vážený pan
Karel Neumann
Pražská vědeckotechnická společnost
Novotného lávka 5
Praha 1