ČESKÁ TELEVIZE ZACHRÁNILA UNIKÁTNÍ VYVOLÁVACÍ LINKU NA ČERNOBÍLÝ 35mm NEGATIV

Česká televize se může stát „laboratoří Evropy“. Zachránila unikátní vyvolávací linku.

Právě v těchto dnech uvádí do provozu Filmová laboratoř České televize vyvolávací linku na zpracování klasického černobílého filmového materiálu. Zachránila ji z laboratoří Barrandov, které práci s klasickým filmem takzvanou mokrou metodou nedávno ukončily. Jde o jedno z pouhých dvou funkčních zařízení tohoto typu u nás. Vyvolávací linka posouží nejen České televizi, ale i studentům FAMU nebo čištění archivních materiálů z celé Evropy.

„Asociace českých kameramanů a FAMU se na nás obrátily, abychom tuto vyvolávací linku zachránili, neboť pro studenty filmových škol má práce s klasickým materiálem neocenitelný přínos pro jejich budoucí tvůrčí činnost. Zejména pro osvojení základů filmařské práce,“ říká ředitel techniky České televize Ivo Ferkl a dodává: „Digitální technologie je využívána pro své neoddiskutovatelné ekonomické výhody, avšak na naši Filmovou laboratoř se stále obrací i zahraničních produkce, které stojí o zpracování klasického filmového materiálu. Například v oblasti reklamy, kde je kladen důraz na věrnost podání barev, má film nezastupitelnou roli.“

„Filmová laboratoř České televize je již mnoho let tradičním výrobcem filmových produktů, zpracovatelem negativů, filmových kopií a zabezpečovacích pětatřiceti- a šestnáctimilimetrových materiálů. Vždy soupeřila s laboratořemi na Barrandově a častokrát vítězně. Ve vědomí českých i zahraničních kameramanů, režisérů a producentů měla a dodnes má zvučné jméno,“ říká prezident Asociace českých kameramanů a profesor na pražské FAMU Marek Jícha a dodává: „Dosud ale nevyvolávala černobíle. A právě získání linky pro tento typ vyvolávání udělá z České televize také významnou evropskou laboratoř s plným servisem a domníváme se, že i s velkou budoucností. Filmová surovina totiž není mrtvá, stále se používá pro svoje nesporné výhody. Asociace českých kameramanů gratuluje vedení České televize k tomuto kroku. Praha je stále evropským filmařským velkoměstem, kde mohou filmaři využívat nejen rozměrná studia a krásné přírodní lokace, ale i tuto základní laboratorní službu.“

Péče o tento typ technologie je rovněž velmi důležitá ve vztahu k rekonstrukcím materiálů nejen z Archivu a programových fondů České televize, ale například i z Národního filmového archivu. „Komerční laboratoře na zpracování filmového materiálu pomalu mizí, ale v archivech po celém světě leží stovky, tisíce filmů, které musí být čištěny a opravovány před jejich digitalizací, a to bez této technologie nelze. Navíc s rušením velkých laboratoří také odcházejí filmoví laboranti, odborníci na tento úzce specializovaný obor. Budoucnost proto patří provozně menším laboratořím typu České televize, které jsou součástí většího celku a nejsou tak ekonomicky závislé na zakázkách zvenčí,“ říká vedoucí Filmové laboratoře České televize Tomáš Hejduk.

Díky nově získané lince dokáže Filmová laboratoř České televize vyvolat černobílý pozitiv a negativ, do této chvíle se zde pracovalo pouze s barevným materiálem. V posledních dvou desetiletích se laboratoř podílela na výrobě několika stovek koprodukčních filmů a mnoha malometrážních snímků, dokumentů, televizních filmů a dalších projektů. Podstatnou část výroby tvoří i komerční zakázky pro externí, často zahraniční produkce, a dlouhodobá spolupráce s Národním filmovým archivem. V současné době je v laboratoři zpracováván film studentů FAMU s názvem Třetí poločas, jehož je Česká televize koproducentem. Filmová laboratoř spolupracuje s FAMU Studio a FAMU International pravidelně a v minulosti realizovala zakázky i pro zahraniční filmové školy.

Můžete stáhnout PDF ZDE

Třeštění kolem 4K

Označení 4K, stejně jako pojmy 2K, HD či SD poskytují zasvěceným informace o jednom z nejvýznamnějších kritérií kvality pohyblivého, tedy kinematografického obrazu. Tímto kritériem kvality obrazu je jeho rozlišení. Filmový obraz je specifický charakteristickou strukturou zrnitosti, která se liší u různých typů filmové suroviny a zejména u starých filmů má podstatný vliv také laboratorní zpracovatelský proces. To co na diváky ještě donedávna působilo jako filmový vzled (ještě si pamatovali projekce z filmových kopií) a co je předmětem obliby u filmofilů, navštěvujících projekce filmových archivů, aby zhlédli filmy z původních filmových kopií, zmizelo dnes u kinematografických děl vyráběných pouze digitální technologií. Rozlišení 4K přináší v procesu digitálního restaurování 35mm filmů tuto autentickou informaci k divákům v digitální podobě nejkvalitněji a protože jde o fenomén filmového vzhledu, je to opravdu důležitý prvek pro celkový účin filmového díla (představení). Všude na světě je používáno jako základní (rozumíme standardní) 4K rozlišení – DCP4K. Návrat zpět do úvah o dostačujícím rozlišení 2K je základním nepochopením problematiky, a proto by takovéto rozhodování nemělo příslušet technikům – skeneristům, zvažujícím pouze parametry ekonomického efektu versus viditelnosti obrazových detailů. O to ve skutečnosti přece vůbec nejde!

Pokračovat ve čtení „Třeštění kolem 4K“

STANOVISKO AČK KE ZPRÁVĚ NFA O OMYLECH O DIGITÁLNÍM RESTAUROVÁNÍ

VYJÁDŘENÍ ASOCIACE ČESKÝCH KAMERAMANŮ KE ZPRÁVĚ NFA PUBLIKOVANÉ NA WEBU NFA DNE 17.4.2015 S NÁZVEM OMYLY O DIGITÁLNÍM RESTAUROVÁNÍ

NFA:
V posledních týdnech se v médiích objevují zavádějící a nepravdivé informace o digitálním restaurování a digitalizaci. Rozhodli jsme se proto uvést některá tvrzení na pravou míru.

Digitalizace slouží k dlouhodobému zachování filmů

Není pravda. Digitalizace slouží k tomu, aby se filmy mohly hrát v digitalizovaných kinech, vysílat v televizích a sledovat na internetu. Každý, komu se porouchal disk s důležitými soubory, ví, jak obtížné je dlouhodobé uchování dat. Filmový materiál vydrží ve správných podmínkách stovky let. Definitivní a uspokojivá odpověď na otázku, jak uchovat digitální kinematografii pro budoucí generace, ještě nebyla nikde na světě nalezena.

Pokračovat ve čtení „STANOVISKO AČK KE ZPRÁVĚ NFA O OMYLECH O DIGITÁLNÍM RESTAUROVÁNÍ“

JESSICA HORVÁTHOVÁ O TAXIKÁŘI A DIGITALIZACI V NFA

JESSICA HORVÁTHOVÁ O TAXIKÁŘI A DIGITALIZACI V NFA
Část z projevu Jessicy Horváthové na 5. Kongresu konfederace umění a kultury dne 21. dubna 2015 v Praze v 11. hodin.

Část projevu:
„Nedávno jsem se prostřednictvím pořadu: Praha versus taxi a Praha versus prachy seznámila, naštěstí jenom virtuálně, s předsedou odborů taxikářů, jméno si nepamatuji ač se k němu hrdě hlásil, stejně jako se hrdě hlásil k 200 korunám za kilometr a k tomu, že ti cizinci si vlastně o to, aby je okrádali sami říkají, a že oni jako taxikáři se za své postupy nestydí a budou to dělat dál, protože na ty, co by jim v tom chtěli zabránit a na policajty oni mají své páky. Neopomněl připomenout tomu chlapci, co ty reportáže dělá, aby si dal pozor, že taky může špatně skončit. Skvělá reklama pro odboráře – doporučuji seznámit se na STREAM.cz pořady Praha versus prachy a Praha versus taxi. Je to mazec.
Při té příležitosti jsem si uvědomila, že se přece jenom se svými problémy, nacházíme v lepší kulturní společnosti anžto, vedle bosse taxikářů je vpravdě nečistý boj inteligentního a akademicky vzdělaného hráče, který zčista jasna přešel na druhou stranu, kde dále hraje tvrdě, kombinuje chytře i síť intrik buduje velmi pečlivě a je dobrý hráč, který žel dnes hraje za jiný tým, byť často, poměrně viditelně a průhledně, chybuje z hlediska morálního. Je to jen můj osobní názor, omlouvám se kolegům z NFA , kteří jsou tady dnes pouze jako hosté (alespoň slíbili, že přijdou), protože v rámci loajality ke svému bossovi vystoupili z KINOSu. Zdůrazňuji, že vedle bosse taxikářů se mi zmíněný protihráč jeví jako sofistikovaná bytost, se kterou by měla být možná domluva, připouštím, že se mohu mýlit.
Na vysvětlenou: Konfederace umění a kultury resp. její Prezídium podpořilo Memorandum AČK související s digitalizační metodikou DRA jako součástí výzkumného projektu NAKI, který stát podpořil částkou 52 milionu na pět let. Zadáním projektu je vytvoření metodik digitalizace národního filmového fondu. DRA je metoda digitálního restaurování určena zejména pro filmy ze zlatého fondu české kinematografie. Projekt vznikl na FAMU, jedním z iniciátorů byl mimo jiné i pan PhDr. Michal Bregant dnes ředitel Národního filmového archivu a onen chytrý protihráč. Projekt NAKI má čtyři základní úkoly :
1. Vypracování metodiky pro kvalitní restaurování
2. Sestavit kompletní tabulku používaných filmových technologií v historii, myslí se tím stoletá historie, popsat je a navzorkovat pro využití v budoucnosti
3. Vybudovat certifikovanou digitální laboratoř na akademické půdě AMU v Praze, jakožto nezávislou platformu s mezinárodním přesahem evropské kompetence
4. Certifikace definovaných metodik a jejich číselné vyjádření.
DRA — digitálně restaurovaný autorizát — metodou DRA vznikne originální zdroj filmu v digitální podobě, DRA je ekvivalentním zdrojem srovnatelným s filmovým negativem, do kterého je vložen restaurátorský odhad, z něhož lze dělat další kopie. Tento zdroj bude možné v budoucnu i dále restaurovat. Nebudu Vás unavovat detailním výkladem, koho to opravdu zajímá může se obrátit na Prof.MgA. Marka JÍCHU nebo Prof. MgA. Jaromíra ŠOFRa, pro nás je podstatné, že pan doktor Bregant který se mezitím stal ředitelem NFA se rozhodl, že tak kvalitní digitální restaurování díla vlastně ani nepotřebujeme, že to udělá všechno se svými lidmi „in house“ v NFA a, že vlastně k tomu ty kameramany, ať už žijící nebo nežijící vlastně ani nepotřebuje. Zapomíná však, že by tím jednoznačně porušil Autorský zákon, dle kterého bez autorů resp. jejich svolení je takový zásah do autorských práv neprůchodný, cituji: „Autor má právo na nedotknutelnost díla, zejména právo udělit svolení k jakékoliv změně nebo jiného zásahu do svého díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou tzv. autorský dohled.“ U žijících autorů je věc zcela jednoznačná a u nežijících autorů musí dát souhlas dědicové a je třeba, aby do expertní skupiny přítomné digitalizaci byli přizvaní kameramani, režiséři, zvukaři jako odborný „autorský“ dohled. Všechno vypadá jasně a logicky. Vážíme si archivářů i jejich dlouholeté práce ve ztížených podmínkách, vážíme si jejich odbornosti a mnoholetých zkušeností na poli dokumentace, systematizace a archivace analogových materiálů, ale digitalizace je přece jenom obor pro všechny nový, který především vyžaduje společný výzkum a společnou cestu ke zvládnutí všech překážek.
Možná se mýlím, ale vtírá se zde pocit, že jde zase jen a jen o peníze, s přibývajícími zkušenostmi je totiž digitalizace metodou DRA stále levnější a levnější, že by se pan ředitel bál, že nakonec bude digitalizace Zlatého fondu české kinematografie svěřena digitální laboratoři na AMU či jiným externím dodavatelům jako např. Nadaci české bijáky, která vlastně dosud provedené digitalizace z nemalé částí financovala, aniž ji bylo, jakkoliv, alespoň formou titulku, v konečné verzi poděkováno. Nesmíme totiž zapomínat, že na jednotlivé zakázky bude v budoucnu vypsána veřejná soutěž a před rokem, dvěma byla řeč o částce 2,5 milionů za jeden film, dnes je metoda DRA už na 1,5 milionů a určitě se podaří cenu ještě snížit. Možná předjímám, ale vedle předjímání druhé strany, že kameramani mají v úmyslu využít příležitosti a svá díla „vylepšovat“ je mé předjímání jen docela logickým něžným povzdechem.
Vrátím se ještě na chvilku k pojmu odborář, nevím kolik z vás, zde přítomných je přesvědčeno o smysluplnosti odborů v dnešní době a kolik je kolektivních členů, jen proto, že majetek odborářů nestihl někdo kompletně ukrást, takže se můžeme, tak trochu, cítit spolumajiteli. Asociace sdružené v Konfederaci umění a kultury, pokud vím, většinou řeší, kromě odborných otázek, honoráře, smlouvy, vztahy s objednateli a bývají také součástí podobných velkých projektů jako je zmíněný projekt NAKI, na němž se podílí kromě Asociace českých kameramanů také Asociace zvukařů a vlastně svým hlasem i my všichni. Všechny vyjmenované oblasti našeho zájmu spadají, ať chceme nebo ne, do odborářské činnosti.“
Konfederace umění a kultury podpořila podpisem Memoranda o porozumění o metodě DRA výzkum metodik digitalizace národního filmového fondu financovaného ministerstvem kultury ČR a má zájem na hospodárné využívámí těchto prostředků. Zajímá se proto i o to, proč NFA náhle digitalizuje české filmy pod cenou v zahraničí, když je zde v Čechách financován drahý projekt na vlastní metodiky podporující vlastní česká restarurátorská studia.
Mgr. Jessica Horváthová, víceprezidentka Konfederace umění a kultury – KUK

85. NAROZENINY PANA KAMERAMANA JAROMÍRA ZAORALA

Pan kameraman Jaromír Zaoral se dožívá krásných 85 let.
Přijměte pozvánku na 1. června 2015 od 17.30 hodin na oslavu jeho narozenin do Filmového klubu MAT na karlově náměstí.
Od 18.30 hodin proběhne projekce filmu „HEREC“ pana režiséra Aloise Mullera