TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU je film z roku 1973 natočený režisérem Václavem Vorlíčkem
a panem kameramanem Josefem Illíkem.
Na facebooku NFA se objevila UKÁZKA PRÁCE historičky NFA Jeane Pommeau, která zde prezentovala úvahu o tom, že původní kopie filmu Tři oříšky pro Popelku se našly celé zelené, proto i současná digitalizace filmu bude vypadat „autenticky“ do zelena. Dále protest zaměstnance NFA Vladimíra Altmana, bývalého číslovače Filmových laboratoří Barrandov, tedy odborníka filmových technologií, který si pamatuje výrobu filmu, protože jej sám čísloval. Vladimír Altman:
„Jediný barevný záběr ve foršpanu je jak Trávníček dostane sněhovou koulí, jinak je to azurové. A není to monitorem.“
Jeanne Pommeau, protože neví, zdá se, nic o degradování barevnosti a hustot pozitivních filmových kopií v čase (jinak by ředitel NFA Michal Bregant nemohl veřejně prohlásit ve vysílání České televize, že kopie v NFA nedegradují), bez konzultace s experní kameramanskou skupinou sama rozhodne, že film bude zelený:
„Dnes jsem nechala vyfotit ve stejných podmínkách tři kopie dvě přímo z doby první uvedení, 1974, jedna z 1989, Takhle to vypada vedle sebe. Vlevo a uprostřed původní kopie, vpravo kopie vyrobená později.“
Tím potvrzuje, že v případě série tzv. „norsko-maďarských“ digitalizací nejde vůbec o restaurování, ale o výrobu nových verzí filmových děl napodobujících stav rozpadlosti starých pozitivních kopií, na které se nedá koukat. Asociace českých kameramanů předpokládá, že k tomu má NFA svolení dědiců a nebo autorů těchto filmů a že jim za tuto ostudu řádně zaplatil.
To jsou další důkazy ohromující neodbornosti tzv. restaurátorů NFA, kteří se do této funkce rekrutovali samozvolením, samoprohlášením, nedbaje nijak svého nedostatečného vzdělání pro profesi digitálního restaurátora, který pracuje odborně s negativem obrazu a zvuku, aby navrátil vzhled filmu a charakter zvuku do jeho původní podoby tak, jak byla prezentována v době premiéry filmu. Přitom již existuje ověřená Metoda DRA – digitalizace národního filmového fondu vypracovaná výzkumem Programu národní kulturní identity placeným Ministerstvem kultury České republiky, která přináší vynikající výsledky.
Ministr kultury České republiky pan Daniel Herman bude zřejmě dále mčet a nepřijímat odborníky, kteří si mu chtějí na tento hrozný stav postěžovat. Asociace českých kameramanů pana ministra vyzvala svojí iniciativou přednesenou na setkání FITES na Karlovarském filmovém festivalu v roce 2014, aby byl Zlatý fond české kinematografie prohlášen za kulturní památky a byla mu věnována patřičná péče garantovaná státní autoritou. NFA a jeho nadřízená organizace ACE tuto autoritu u obdborné veřejnosti postupně ztrácí.
Investorům této maďarsko-norské sériové digitalizace, zdá se, nevadí, že investují do aušusů a nebo si to právě takto sami objednali?
Asociace českých kameramanů vyzývá NFA, aby všechny tyto vady opravil.
