Kvalita života a tvorby v českém filmovém průmyslu

Konference otevře téma pracovních podmínek v české audiovizi. Jsou neudržitelné, shodují se filmaři napříč profesemi.

Tři filmařské asociace připravují na začátek listopadu v Praze přelomovou konferenci na téma pracovních podmínek ve filmovém průmyslu. V Kampusu Hybernská se v sobotu 9. 11. sejdou zástupci a zástupkyně Asociace českých kameramanů (AČK), Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS) a Asociace filmových střihačů (AFS). Cílem konference je otevřít cestu k narovnání podmínek pro práci ve filmovém odvětví.

Tři profesní organizace spojily své síly poprvé v polistopadové éře, protože současný stav pokládají za neudržitelný. Konference s názvem Kvalita života a tvorby v českém filmovém průmyslu poskytne kromě zástupců uvedených tří profesních asociací prostor i členům hereckých asociací a zástupcům hereckých agentur. K závěrečné diskusi pozve všechny ostatní klíčové aktéry na poli filmového průmyslu: filmové producenty, zástupce televizí a státní úředníky z oblasti kultury a filmu.

Vůbec poprvé se chceme bavit o sociálních a zdravotních jistotách všech umělců, kteří se živí filmem,“ říká nově zvolený prezident AČK, kameraman a jeden z hlavních iniciátorů konference Pavel Berkovič.

Situace tvůrců a dalších pracovníků v české kultuře je dlouhodobě neudržitelná a audiovize bohužel není výjimkou. ARAS opakovaně poukazuje na znevýhodňování autorů a tvůrců v audiovizuálním průmyslu, ať už jde o oblast autorských práv nebo pracovních podmínek. Jen v jednotě s ostatními profesními asociacemi máme šanci něco změnit,“ upozorňuje Marta Nováková, předsedkyně ARAS.

Pracovní doba jednoho natáčecího dne dosahuje pravidelně 12, často až 14 hodin denně. A nejen to, v českém prostředí chybí jakákoli systémová opora v zákoně, která by – tak, jak je to běžné u kterékoli jiné profese – dávala práci filmařů právní rámec,“ doplňuje Berkovič. Chybějící legislativní podpora tvůrců a pracovníků ve filmovém průmyslu a možnosti přiblížení se evropským standardům nejen pracovními podmínkami, ale celou šíří tohoto kreativního odvětví, jsou dalšími klíčovými tématy, jimiž se konference bude zabývat.

Kvalita současné české profesionální filmové a televizní tvorby je diváckou veřejností dlouhodobě kritizována. Jednu z příčin sporné úrovně českých filmů vidím ve zdejší zakořeněné představě, že film je profesionální činností pouze pro technické a asistentské profese, zatímco u profesí uměleckých je částečně pokládán za hobby, které máme z lásky k němu chtít provozovat i za podmínek nevhodných a nevýhodných jak pracovně a finančně, tak z hlediska fyzického a psychického zdraví. To se pak pochopitelně podepisuje na kvalitě jednotlivých filmů.” domnívá se členka vedení AFS Anna Johnson Ryndová.

Na provázanost neuspokojivých pracovních podmínek s psychickými obtížemi mezi zástupci filmařských profesí poukazují nedávné odborné studie a průzkumy. „Až 70% českých filmařů a filmařek trpí psychickými problémy ve srovnání se 45% obecné populace,“ uvádí Linda Pilková, autorka diplomové práce s názvem Práce a duševní zdraví v českém filmovém průmyslu. V té popisuje, jak například enormní pracovní tlak, finanční nejistota a dlouhé natáčecí směny souvisejí s rozvojem znepokojivě často i vážných duševních potíží.

Práce Pilkové podnítila loni vznik dotazníku, který měl za úkol zmapovat duševní zdraví pracovníků v českém filmovém průmyslu. Z výsledků odpovědí 337 lidí vznikla studie Insight, ke které Janka Neustupová, věnující se duševnímu zdraví, wellbeingu a koordinaci intimních scén na filmových projektech, uvádí: „Z našich zjištění vyplývá, že více než 75,6% dotázaných nepovažuje pracovní prostředí v audiovizuálním průmyslu ve smyslu vlivu na duševní zdraví za přívětivé a76% respondentů si myslí, že v současnosti neexistuje dostatečná podpora a vhodné podmínky pro to, aby se pracovníci v prostředí audiovizuálního odvětví cítili dobře. Respondenti také často zmiňovali, že z důvodu nestabilní situace na pracovním trhu v audiovizi musí často vzít práci i mimo filmovou sféru, tedy mimo svou specializaci, aby elementárně zajistili sebe a samozřejmě také své rodiny.“

O dalším aspektu problému mluví Berkovič: „Dnešní mladí filmaři nechtějí v nesystémovém prostředí pracovat. Hrozí jim brzké vyhoření, čímž přicházejí o potřebné zkušenosti. Pokud nedojde k nutným změnám, může mít český filmový průmysl problémy s kvalitou nastupující generace tvůrců,“ uzavírá prezident AČK. Konference je otevřena i pro veřejnost a vstup na ni je zdarma

Kontakt pro média:

Pavel Berkovič
p.berkovic@centrum.cz

608 702 453