Jiří Macháně se narodil v Novém Městě nad Metují v roce 1940. Studium kameramanské profese absolvoval na pržské FAMU v roce 1964. Po té nastoupil do Československého armádního filmu. Jako II kameraman se podílel na ponuré vizi filmu Jana Schmidta Konec srpna v hotelu Ozon a na Kachyňově deziluzivní fresce Ať žije republika.

Samostatnou kameramanskou práci zahájil v roce 1969 filmem režiséra Jana Schmidta Kolonie Lanfieri natáčenou v Sovětském svazu v době srpnové invaze sovětských vojsk do Československa.Významný film Smuteční slavnost režiséra Sirového, který podával pravdivý obraz vesnice v období 50 a 60 let skončil v trezoru. Film jsme mohli shlédnout až po roce 1990. Podobný osud potkal i portrét zpěvačky Marty Kubišové film Proudy lásku odnesou režiséra Jana Němce, natočený na barevný materiál v roce 1970. Následovalo dlouhé období kvalitní a kreativní kameramanské práce , která se vždy vyznačovala vytříbeným smyslem pro nezvyklá světlotonální obrazová řešení. Pro své vysoké profesionální kvality byl vyhledávaným kameramanem různými režiséry v různých žánrech. Práce Jiřího Macháně se významě uplatnila jak v lyrických námětech Den pro mou lásku, v pohádkách Panna a netvor, Deváté srdce. Též kvalitně zvládal akční a válečné zakázky Claim na Hlubokém potoku , Svítalo celou noc nebo televizní tvorbu  Návštěvníci , Největší z pierotů, Náhrdelník. S režisérem Cieslarem natočil sugestivní film Krev zmizelého a cinemascope Duše jako kaviár. Významná část jeho kameramanské tvorby se uplatnila i v zahraničí na příklad pro francouskou produkci pracoval na řadě dílů serie Komisař Maigret. Pro jeho schopnost vytvářet ponuré, hororové, expresivní a výtvarné obrazové atmosféry, často si jej vybíral ke spolupráci režisér Juraj Herz Panna a netvor, Deváté srdce, Den pro mou lásku , T . M . A . Ale spolupracoval i s jinými významnými režiséry jako František Vláčil, Karel Kachyňa, Jan Němec, Denis de la Patelier, František Filip, Matějka. Cekem natočil 49 celovečerních filmů.

Cenu za nejlepší kameru získal v Jihoafrické republice za horor T. M. A.Dále získal spolu s architektem Labským významnou cenu za výtvarný počin ve filmu Panna a netvor. Též získal cenu za vynikající kameru filmu Den pro mou lásku.

Jako profesor se významně věnoval pedagogické práci na katedře kamery FAMU.