ODPOVĚDI NFA NA KRITIKU AČK O DIGITALIZACI FILMU ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA | Novinky

přidáno: 25.11.2015

 

UDÁLOSTI V KULTUŘE 18.11.2015

Komentář Petra Kořínka: Na velká plátna se vrací legendární film Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela. Jako první uvedou parodii na šestákové detektivky pražská kina. Nová digitálně zrestaurovaná verze ale nebudí jen nadšení. Asociaci českých kameramanů způsob jakým Národní filmový archiv se snímkem naložil kritizuje.

Komentář Petra Kořínka: Bez nánosů, škrábanců a v podobě, v níž nad Adélou naposledy diváci žasli před čtyřiceti lety. Ne pro všechny je to ale důvod k přípitku.

Komentář Petra Kořínka: Asociací českých kameramanů nepohnuly ani modré oči Rudolfa Hrušínského. Kritizuje jak odbornost maďarského studia, které dostalo film na starosti, tak samotnou metodu restaurování podle dobové kopie.

Marek Jícha: Jelikož víme, že tyto staré dobové kopie degradují časem, pak nelze mluvit o restaurování, protože restaurování je návrat do původní podoby, rozumíme podoby filmu, jak byl promítán v době premiéry.

Komentář Petra Kořínka: Národní filmový archiv si ale za výsledkem stojí.

Michal Bregant: Samozřejmě že víme, jakým způsobem ten materiál může degradovat, ale vzhledem k tomu, že víme jak byl kvalitně uložen, tak víme že ta degradace je minimální, takřka nulová.

Komentář Petra Kořínka: Seznam výtek Asociace je ale mnohem delší. Parodii s romantizujícími prvky by podle ní slušely měkké tóny, ty údajně v digitalizaci zmizely.

Marek Jícha: Kameraman Kučera používal při natáčení tohoto filmu speciální změkčovací filtry a tady ten kontrast je nastaven tak tvrdě, že mění dokonce by se dalo říci žánr toho filmu na dramatizující.

Komentář Petra Kořínka: NFA vyvrací většinu dlouhotvajících připomínek na svých webovských stránkách. Jistou odlišnost přesto uznává a to je viditelnost případných chyb, které filmový materiál skryje ale digitální kopie naopak podtrhne. Vlastní názor si budou moci udělat návštěvníci v desítkách kin po celé zemi a také ve vysílání České televize.

STANOVISKO ASOCIACE ČESKÝCH KAMERAMANŮ: Michal Bregant, generální ředitel Národního filmového archivu si myslí, že 40 let stará kopie má "takřka nulovou" degradaci, protože byla kvalitně uložena. Na tom je vidět, že Národní filmový archiv potřebuje odborníky, kteří by řediteli a jeho mladým nezkušeným spolupracovníkům vysvětlili, co je to degradace barviv ve filmových kopiích a proč se s nimi musí při digitálním restaurování počítat.

 

FILM 2015 VYSÍLÁNÍ 21.11.2015 ČT ART ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA DIGITÁLNĚ

Moderátorka ČT.: Objevili se silné kritiky obzvláště od Asociace českých kameramanů, že nejsou spokojeni s tím, jak ten film vypadá a mně zajímá, proč tam není český supervizor. Oni nabízejí kameramana Štěpána Kučeru.

Anna Batistová.: Asociace českých kameramanů s námi o tom nekomunikovala, než vydali tu kritiku. Ta kritika potom byla první reakce, kterou jsme dostali, a ta reakce nás velmi mrzí, protože není tomu tak, že by maďarské studio si dělalo co chce. Samozřejmě veškerou práci, kterou dělají jim zadávají odborníci v Národním filmovém archívu, stejně tak kvalifikovaní odborníci z NFA na tu jejich práci dohlížejí, ten proces je velmi náročný, stojí nás to všechny spoustu úsilí, práce, energie a pak takováto kritika mrzí, vzláště když máme pocit, že není úplně opodstaněná.

Moderátorka ČT: Syn režiséra Lipského David nabízel také právě kameramana Štěpána Kučeru, tam nedošlo k nějaké dohodě?

Anna Batistová: Já musím říct osobně, že ke mně se tato informace vůbec nedostala, teď v Národním filmovém archivu řešíme, kde se stala chyba, jak to, že tento požadavek syna pana režiséra Lipského se k nám nedostal, osobně nevím co se stalo. Opět s panem Lipským jsme o všem komunikovaly ještě měsíc před premiérou a nikdy se nevyjádřil v tom smyslu, že bychom nějak pochybily, zapomněly na jeho reakci nebo sním nekomunikovaly...

Moderátorka ČT: Celkově ale když jste ten film viděla stran té vizuální stránky, říkáte že je to neopodstatněné, Vám se líbil takto, jak je?

Anna Batistová: Pro mne jako archivářku není úplně důležité jestli se mi něco líbí nebo ne, naprosto chápu, že tvůrčí pracovníci, pro ně je ten vkus rozhodující, pro mne je mnohem důležitější to, jak se ten film dochoval, že k němu máme nějaké dobové kopie, to, že jsme ty kopie velmi rigorózním způsobem prozkoumali a těm kopiím dobovým a vybraným referenčním ten digitální film potom přizpůsobovali. Pro mne je mnohem důležitější ta autenticita než v podstatě vkus současných umělců.

STANOVISKO ASOCIACE ČESKÝCH KAMERAMANŮ: Anna Batistová ve svém televizním projevu vůbec neví o čem mluví. "Odborníci v Národním filmovém archivu" jsou jí dosazení ještě nedostudovaní archiváři, kteří nemají žádné zkušenosti v oboru restaurování, jako je například pan Matěj Strnad, student CAS a nebo čerstvá absolventka CAS Tereza Frodlová, která již má za sebou poškozené restaurování filmu Staré pověsti české. To bylo silně kritizováno vedoucími kateder animace, zvukové tvorby a kamery pražské FAMU. Přesto dostala do ruky další klenot české kinematografie, film Adéla ještě nevečeřela a čekají na ní další zoufalá filmová díla, jako například film Starci na chmelu. Neúspěchy její restaurátorské práce vedení NFA očividně nevnímá. S panem Daliborem Lipským měl NFA jasnou smlouvu, kterou nedodržel, ale k Anně Batistové, jakožto vedoucí archivářce odpovědné za restaurování tohoto filmu se bohužel v NFA tato "informace vůbec nedostala". Anna Batistová preferuje "autenticitu" vzhledu degradované kopie, kterou jen kopíruje, protože kvalitě obrazu prostě nerozumí, a proto jeho zrestaurování není schopna. Přesto ale říká takovéto práci restaurování. Profesní odbornost digitálních restaurátorů z AMU, UPP, Soundsquare i dalších českých odborníků a zkušených kameramanů a zvukových mistrů považuje pouze za "vkus současných umělců".

Anna Batistová programově hájí metodu kopírování "autentického" stavu degradace dochované filmové kopie. Zapomíná ale při tom na to, že když v tomto degradovaném stavu zdigitalizuje film dnes, deklarovaná autenticita bude zaznamenána do nul a jedniček a zafixována do podoby vzhledu této kopie z roku 2015. Sama autentická analogová filmová kopie ale bude dále postupně degradovat a svoji "autenticitu" degradovaného vzhledu měnit s přibývajícím časem k horšímu. Co si ale Anna Batistová s tímto problémem počne? Po pěti až deseti letech, kdy její "autentická" digitalizace zcela změní svůj smysl, protože již nebude svým "autentickým" vzhledem k dané kopii ničím podobná? Bude film znovu autenticky digitalizovat opět k horšímu a opět zcela zbytečně utrácet vysoké náklady na restaurovanou digitalizaci? Nebylo by lepší za tyto značné peníze film zrestaurovat podle Metody DRA - digitálně restaurovaného autorizátu, která odstraňuje zub času a vzhled filmu přizpůsobuje do situace, ve které film byl v době jeho premiéry tak, jak to chtěli jeho autoři? Metodu DRA ale Anna Batistová neuznává a proto odstoupila z výzkumného projektu MKČR, který řeší metodiky digitalizace a restaurování pod kontrolou odborně vzdělaných českých digitálních restaurátorů. Raději posílá filmy k digitalizaci do vzdálené maďarské laboratoře a o průběhu restaurování nikoho neinformuje. Anna Batistová je odpovědnou vedoucí projektu digitalizace, odpovídající za využití finančních zdrojů z přidělených z Norských fondů.

Jak je toto možné?

Metoda DRA je plně funkční, ověřená na filmech Ostře sledované vlaky, rež Jiřího Menzela, Kamenný most, rež Tomáše Vorla a bude se podle ní v roce 2016 restaurovat film režiséra Petra Weigla Radúz a Mahulena. Metoda DRA je zde připravena sloužit kvalitnímu a úspornému restaurování českých filmů. Z rozpočtu restaurování NFA v částce 2mil korun na jeden film je možné metodou DRA zrestaurovat filmy dva.

www.research-dra.com