AČK OPĚT VYZÝVÁ K NALEZENÍ DOHODY OHLEDNĚ DIGITALIZACE | Novinky

přidáno: 18.1.2016

18. ledna 2016

Asociace českých kameramanů dlouhodobě a opakovaně oslovuje ostatní organizace v kinematografii, aby začaly řešit problém digitalizace archivních filmů. To stvrdila na 49. karlovarském mezinárodním filmovém festivalu svojí Iniciativou ZDE, ve které vyzývá všechny organizace a profesní spolky působící v kinematografii, aby společně požádaly ministra kultury České republiky k prohlášení zlatého fondu české kinematografie za archivní kulturní památky.

K této iniciativě se však mnohé organizace nepřidaly a přistupovaly dodnes k problematice se zavřenýma očima. Nejednaly a pořád na něco čekaly. Situace proto dospěla až k podpisu dopisu režisérů na odvolání ředitele NFA. Tento dopis není aktivitou Asociace českých kameramanů, jak uvádí Výzva APA ze dne 14. ledna 2016 ZDE. APA je jednou z organizací, která dlouho vyčkávala s vlastním názorem a situaci jen pozorovala. Ve své výzvě obviňuje Asociaci českých kameramanů z toho, že má nalézt „společnou shodu“ s NFA. Je vidět, že APA chybí hlubší analýza této problematiky, protože AČK není tou organizací, která by byla za digitalizaci nějak odpovědná. AČK je profesní organizace a její platforma slouží k propagaci a obraně profesní kvality práce kameramanů. Nikoliv k dělání nějakých dohod s NFA. AČK tedy může jenom vyzývat, upozorňovat, propagovat, ale nikoliv uzavírat nějaké dvoustranné shody se státní organizací.

Tato funkce přísluší ministerstvu kultury, které v roce 2013 otevřelo výzkumný projekt Metodik digitalizace národního filmového fondu NAKI AMU/NFA. Tento výzkum, z něhož NFA z nepochopitelných důvodů odstoupil, dospěl již k prvním přesvědčivým výsledkům a tým řešitelů je i veřejně prezentoval. Jím vyvinutá Metoda DRA – digitálně restaurovaného autorizátu je hotova a začala se uplatňovat v praxi. NFA se snaží zuby-nehty tento výzkum zastavit a skutečnost zpochybňovat. Tvrzení, že kameramani vyvolali osobní spory, je účelový konstrukt ředitele Breganta. Žádný osobní spor mezi Asociací českých kameramanů a jakýmkoliv pracovníkem NFA neexistuje. Rovněž není pravda, že výzkum provádějí pouze kameramani. Jde o společný projekt odborníků na filmový obraz a zvuk. Jsou zde zastoupeny i jiné profese dotýkající se těchto funkcí.

Jádrem, sporu je neochota NFA (podporovaná některými evropskými archivářskými lobbisty) začlenit do procesu digitalizace nově vznikající profesi digitálního restaurátora, tedy odborníka s vysokoškolským vzdělání uměleckého typu oborů kameraman a mistr zvuku. Rovněž trnem v oku je účast profesních asociací, jakožto kontrolora a garanta výsledků restaurování. Jde o profese režisérů, kameramanů a mistrů zvuku. Ano nejde o kohokoliv jiného, protože výkony ostatních uměleckých profesí se nerestaurují. Jde-li o restaurování, jak NFA tvrdí, je potřeba mít kvalifikovaného restaurátora, kterého dnes NFA nemá. Proto má opakovaně nekvalitní výsledky nákladně digitalizovaných filmů. Opravdu tato mistrovská filmová díla nemohou restaurovat pouze koloristé, bez znalosti kameramanských a zvukařských know-how, jak tomu dnes je, jak současná praxe ukazuje. Filmové historičky tuto práci také nemohou nahradit.

Objevuje se obrana digitalizačních nepodarků s tím, že NFA musí restaurovat a nikoliv tzv. remasterovat. Nepochopení pojmů restaurování a remasterování opět přináší další důkaz o tom, že NFA neměl z výzkumného projektu NAKI neuváženě vystupovat, ale v jeho rámci hledat odpovědi a tyto otázky, podílet se na ustálení terminologie. Restaurování je návrat do původní podoby, což řeší Metoda DRA excelentně. DRA jasně hovoří o digitálním restaurování a nikoliv o remasteringu. Remastering a to velmi nekvalitní byl prováděn dosud, prostřednictvím nekvalitních digitalizací, které nás dovedly až ke zruinování dobrého jména české kinematografie. V té době, kdy se vyráběly „levná DVD“ ale nebyly ovšem jiné technické možnosti. Dnes je máme na úplně jiné úrovni, a proto je potřeba začít konečně kvalitně restaurovat. NFA se ale stále brání tvrzením, že raději bude restaurovat nekvalitně, bez práce digitálních restaurátorů, než by „vylepšoval remasteringem“. NFA však provádí nekvalitní remastering tedy zhoršování původní podoby filmových děl. Co na to říci než, že je potřeba zasednout za kulatý stůl, jednat a tyto body si vyjasnit.

Zasednout by mělo ministerstvo kultury společně se všemi zástupci profesních a odborných oragnizací působících ve filmu a společně si říci: chceme/nechceme kvalitně restaurovat? Chceme/nechceme, aby obraz české kinematografie prostřednictvím digitalizace starých filmů byl prezentován důstojně svému významu.

Dobová autenticita starého filmu existovala v jediné podobě a tou byly premiérové kopie v době jejich vzniku. V NFA jsou dnes k dispozici pouze jiné kopie než premiérové a tyto jsou stejně již postiženy degradací obrazu vlivem působení zubu času. Tyto kopie lze v klubových kinech (Ponrepo) promítat filmovým projektorem. Jiná autenticita než je současný vzhled degradované kopie neexistuje. Digitální kopie jsou ze své podstaty jiné médium a proto ono samo již pouhým naskenováním jakoukoli autenticitu ruší. Nejméně však s použitím restaurátorské Metody DRA. Je proto potřeba věnovat pozornost práci v oboru vzdělaného digitálního restaurátora, který prostřednictvím kvalifikovaného odhadu ve spolupráci s kameramanskou, zvukařskou a režijní expertní skupinou nastaví digitalizát tak, aby projekcí vyvolával účin původního díla, jak jej autoři filmového díla vytvořili. K tomu vede metoda DRA, v jejímž rozpočtu odborného navzorkování jsou pouhá 2% z celkového rozpočtu digitalizace. 2% přece stojí za to investovat pro výslednou 100% kvalitu. Metoda DRA není možná jediná, ale nevznikala na zelené louce, její obsah je výsledkem výzkumné práce a testování, které probíhá již přes šest let a to s vynikajícími výsledky: Marketa Lazarová, Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci, Ostře sledované vlaky, Kamenný most. To se ale programově zamlčuje.

Věříme, že APA neočekává, že AČK bude divákům zamlčovat skutečný stav nových digitalizátů NFA jen proto, aby se dál chodilo nerušeně do kin a promrhávané investice se pokud možno ospravedlňovaly. Nehodláme přihlížet tomuto podvodu na divácích. I my a naši studenti jsme diváky. Diváci jsou tou nejdůležitější částí kinematografie a mají právo na kvalitní výrobky, i když mnohdy nejsou sami schopni hodnocení této kvality. Od toho jsme zde ale my, odborníci a profesní asociace, abychom hlídali kvalitu a tak umožnili restaurátorům jejich práci.